středa 11. září 2019

Sponzorovaný? Od srdce? Anebo sponzorovaný od srdce?

Tohle vám asi dlužím. Těm věrným, těm skalním, těm srdcařkám, které tady se mnou jsou už tak dlouho. Popravdě mě to už párkrát napadlo, nicméně můj čas mi v těchto dnech přijde tak drahocenný, že jsem vždycky našla "zábavnější" téma. Teď mě k tomu v dobrém nakopla čtenářka Jana se svým komentářem k poslednímu článku o Dupetu. Ptala se mě, jestli se jedná o sponzorovaný článek, a že jí tato zásadní informace v textu chybí. Pokud to leží v hlavě Janě, může to ležet v hlavě i ostatním, řeknu vám teda jak to s těmi spolupracemi mám.
 

Sponzorované články jsou v současnosti velké téma. Pro mě, jako hobby blogerku, je to téma trochu přeceňované, kdybych byla na opačné straně břehu a blogy četla, asi by mě to taky trochu zajímalo. Nebylo by to pro mě ale klíčové. Čtenáři teď hodně řeší, co kdo od koho dostal, kolik mu za ten či onen článek kdo zaplatil, nakolik mohou dané blogerce věřit. Píše za prachy? Píše za pobyt na chalupě na Šumavě? Píše za balení Pampersek? Nebo píše ze srdce, upřímně, o tom, čemu věří? Věřte, nebo ne, jde to skloubit všechno dohromady. Opravdu jde psát kvalitní a opravdový text ve spolupráci s nějakým partnerem/eshopem/výrobcem. Tak to mám zrovna já.
 
Spolupráce z velké většiny vyhledávám sama a ze 100% píšu jen o tom, o čem sama chci. Ano, i můj pidi malej blog s tak málo followery si může dovolit spolupráce odmítat. Fakt. Kdysi jsem odmítla výrobce dřevěných oken. Jednou jsem odmítla obchod s nevkusným oblečením. Jindy autora knihy, která se mi bohužel vůbec nelíbila. Odmítla jsem dokonce i Notino. Mohla bych pokračovat. Tím chci říct, že nepíšu pro ně. Píšu pro sebe a taky pro vás. A když výměnou za článek dostanu krásnou knihu pro děti, balení ovocných kapsiček, nebo zajímavou hru, jsem neskonale vděčná. Za peníze jsem za těch několik let psala dvakrát, v obou případech to bylo o produktech, které dokonale souzněly. Dostala jsem za ně tuším necelou tisícovku.
 
 
A co je ještě důležitější, produkty si z "klientovy" nabídky vybírám sama. Není to tak: "Jano, posíláme vám tyhle křupky, napište o nich, jo?". Spolupráce je vždy o dohodě dvou stran a naštěstí mi nechávají volnou ruku. Vybírám si tedy to, co mi sedí, co mě zajímá, o čem dokážu psát opravdové řádky. Ať už to jsou gatě za tisícovku nebo knížka za osmdesát korun.
 
S mnoha partnery spolupracuju už několik let na pravidelné bázi. S některými se znám osobně a jejich důvěra v mé texty mě nepřestává udivovat. Sama u nich nakupuju nad rámec našich dohod a i o těchto "nedarovaných" věcech sem na blog s láskou píšu. S úplně stejnou láskou jako o těch darovaných.
 
V současné blogerské sféře se už vůbec neorientuju. Psala jsem o tom už pár příspěvků, jak s moderními maminkami a jejich dokonalými miminky nedokážu držet krok. Tím, že se narodil Matěj, jsem se rozhodla ještě s psaním pokračovat. Jakmile se hecnu a začnu psát tu knížku (haha) anebo se začnu živit jako copywriter, budu muset skončit. Dvě tvůrčí činnosti by nešly kapacitně zvládnout a nikdy nedopustím, aby má práce nebo koníček zásadně ovlivnily chod naší rodiny.
 
 
Doufám, že jsem vám tímto článkem sdělila to, co jsem chtěla, a to, co jste chtěli vědět vy. Jen bych chtěla, abyste se na blogy dívali zdravým rozumem. Nedívejte se jen na čísla, neodsuzujte předem ty blogy, které spolupráce nevytrubují do světa, možná k tomu mají svůj důvod. Čtěte obsah, hledejte sobě blízké blogerky, se kterými byste klidně zašli na kafe.
 
Abych vám byla ještě blíž, budu u každého sponzorovaného článku (článku založeném na barterové spolupráci) tuto skutečnost nějak citlivě uvádět. Stejně tak budu ráda, když budete i nadále články tohoto typu číst, se stejným zájmem a důvěrou, že se nenecháte odradit přeceňovanou samolepkou "reklama". Protože i reklama může jít od srdce ♥
 
Pokud vás k tomuto tématu cokoliv zajímá, ptejte se.

8 komentářů:

  1. Naprosto rozumne, ono jde videt, ze neco umite a nemusite se pro preziti "zivit" jako bloggerka (coz je pro mne synonymem nic zasadniho neumet). Mne by zajimala vec ohledne audioknih. Mam je rada, ale jsou pro mne v mnozstvi, co pro Vas, z naseho velestatniho rodicovskeho prispevku nedostupne. Mate nejaky figl? Predplatne? Dekuji za odpoved. Denisa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Deniso, jste milá. Jsem šestým rokem na mateřské a někdy si říkám, jestli se ještě umím podepsat. Jsem hrozně zvědavá, kam mě život pak profesně zavane :) Ale neřeším, mám teď příjemnější věci na práci, než si dělat starosti. Audioknihy - rozumím, cena je víceméně stejná jako u papírovek. Napadají mě dvě věci - konkrétně Audiotéka dělá pořád nějakou akci, jednou sleva na tohle, jednou na tamto, občas jde nakoupit fakt výhodně, doporučuju sledovat nějakou sociální síť, aby vám tyhle akce neutíkaly. No a druhá věc, která napadne asi každého, mrkněte "někam" a stahujte free. Něco se mi tak dřív podařilo, ještě než jsem začala psát blog a Klárka mi krásně spávala v kočárku :)

      Vymazat
  2. Dobry den, vas blog ctu moc rada, vetsinu produktu take pouzivame i bez cilene reklamy. Vetsinu produktu jsme take meli jeste pred jejich masovym prosazovanim na blozich, napr. zminovane Dupeto ci kola Woom.
    Mamablogy se snazim brat s nadhledem, ale pred par dny me me velmi zamrzely pomery panujici na nejuspesnejsim mamablogu za posledni tri roky, kde byl clanek o specialnim obleceni pro dite po nemoci, ktere diky vrozene nemoci naseho ditete pouzivame ve velkem. Do komentáře jsem tedy uvedla doporuceni jine znacky, ktera ma zminene vyrobky nejen na leto. A prispevek byl smazan. Tak me velmi zamrzelo prozreni, ze je to vlastně cele pouze jedna velka reklama.
    Na druhou stranu clovek ma ma radost, ze tyto clanky maji pozitivni dopad, viz Vase poznamka o kole Woom, ze loni na nem Klarka jezdila jako jedna z mala, dnes deti vidate hodne. Stejny trend je i u nas, take se Woom rapidne rozrusta, tak cloveka cmuze tesit, ze se deti netahnou diky mamablogum s tezkymi koly. Dana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dano, díky, jste tady už tak dlouho :) Ono je asi pravda, že můj blog čtou lidi s podobným vkusem, to se to publikum takhle rozumně rozprostře a asi i proto si dovedu představit na to kafé se spoustou z vás zajít :) K druhé části vašeho komentáře - tohle je podle mě teda fakt nic moc. Nerada hodnotím práci druhých, berte to jako moji zkušenost. Jednou jsem dostala strašně nepříjemný komentář, ze kterého se moje citlivá duše oklepávala celé Vánoce. Chtěla jsem s psaním seknout, na základě jedné hloupé lži, na základě jednoho závistivého člověka. Nesekla. Posunulo mě to dopředu. Asi týden jsem zvažovala, že si na blogu nastavím, aby se každý komentář, který dostanu, nejprve poslal mě na mail ke schválení. Tak jsem se bála každé kritiky a každého zlého slova. Zvažovala jsem cenzuru. Fakt. Ale neudělala jsem to. Nebylo by to správné, tak jako já mám právo psát si sem svoje kecy, má každý právo na svůj názor. Šla jsem s kůží na trh, dělím se tady dobrovolně o svůj život, tak nemůžu tuhle část "práce" cenzurovat. Dokonce i ten hnusný komentář tam na blogu pořád je. Mohla jsem ho smazat. Ale stejně bych na něj nezapomněla. Jen ať tam visí, je součástí historie a velkým milníkem. Takže podle mého názoru je cenzura komentářů špatná, nemůžu si přece vybírat jen takové komentáře, které se mi hodí do krámu. Myslím, že toto je cesta do zatracení a vnímavý čtenář to velice dobře vycítí. Na druhou stranu mohou být firmy, partneři, kteří si kladou podmínky. Žádný konkurenční produkt v článku apod. Takovou spolupráci bych odmítla. Třeba právě Notino mi s nabídkou spolupráce poslalo lejstro s podmínkami, a ač by se mi semtam nějakej šampon hodil, smetla jsem to ze stolu. Podmínky si chci určovat sama. Je to můj blog. A pokud se nedomluvíme, svět se nezboří. Blog mi nevydělává, živí mě Chlupáč :* Velké sledovanosti s sebou nesou slávu, mnoho příležitostí a z koníčku se rázem stává poměrně slušný byznys.

      Vymazat
  3. Uf, dlouho jsem nic nekomentovala, až je mi to blbé 2x po sobě. :-) Prima článek, upřímné přiznání, co podle mě nikoho nezvedne ze židle. Prostě to člověka jen utvrdí v tom, že sem se chodí pro kvalitní tipy, co z 99% nezklamou a fungují. Jejich prezentace mě nepohoršuje, nenahlodává jestli je to fakt tak dobré nebo kecáš atp :-D. Já ty supernalestenemamablogy taky nečtu, ty reklamy na každém rohu mě odrazují a ne vše co je obsahem je můj šálek vkusu. Sem se přiznám, snad to není blbé, chodím najisto i do historie...teď jsem někde ulovila dle tvého doporučení Trix Kuličkovou dráhu z druhé ruky a díky bohu nepadá jak ta z Lidlu. Dost mi ulehčuješ práci (a tím i peníze:-) při hledání a výběru věcí pro děti. Prostě ti věřím a jsi můj šálek kávy, na které se můžeme zase někdy potkat :-). Tvoje tvrzení "hledejte sobě blízké blogerky, se kterými byste klidně zašli na kafe" můžu potvrdit, že funguje :-D. Monika N.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mony ♥ Ráda tě uvidím, stihneme ještě pěknej podzim v parku? Děkuju za milá slova, jsem vděčná, že to takhle cítíš a že ti moje tipy sedí. Mimochodem, jak se líbí Trix? Její nespornou výhodou je opravdu její stabilita, což brzo ocením s Matějkem :)

      Vymazat
  4. Jani, já než se dostanu k odpovědi...je to venku ještě "pěknej podzim"? :-). Trix jsem ještě nevytáhla, teda přesněji čekám na vhodnou příležitost - nějak se nám toho sešlo teď doma moc (a to pořizuju hračky jen já). Ale moc se na ni těším! Dám pak vědět :-) M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mony, chápu :) Myslím, že je po pěkném podzimu :D Ale dáme klidně i škaredý podzim. Dnes jsem nad tím přemýšlela, že bylo děsně pošmourno, mlhavo, a nad hlavou mi proletělo hejno havranů, což mi vždy bylo synonymem příchodu hnusného období. A ejhle? Něco se ve mě hnulo a mě to přišlo strašně krásné :D Vlastně nevím, co jsem tím chtěla říct, ale neva... Tak si napíšem a zajdem do Piknik Boxu zase?

      Vymazat