neděle 12. srpna 2018

Trocha sebereflexe

Povím vám, o čem celý den přemýšlím. Ne nijak hluboce, popravdě mi hlavou letí závažnější myšlenky, ale ani to nebylo takové to zcela povrchní dumání. Není to poprvé, co jsem se zamyslela nad budoucností svého blogu. O tom, co mi to dává, o tom, co mi to bere, o tom, co to dává vám. A proč to vlastně dělám. Proč to nejsem schopná dotáhnout do úplně jiné sféry, do sféry, kde se kloubí krásný koníček s formou výdělečné činnosti. Možná mi chybí drive. Možná mi chybí ten zájem. Možná obojí.


Jaká troufalost považovat se za blogerku. Jsem člověk, který se umí radovat z maličkostí. Pokaždé se tetelím radostí, když mi přibyde jeden jediný čtenář. Když se mi občas povede napsat něco, co přiláká třeba pět nových za jeden den i bez nějakých velkých akcí a soutěží. Jde to pomalu, ale jde to svým obsahem. Jenže jsem asi žila v bublině. Odříznutá od okolního světa. Tam venku běží zcela něco jiného, něco mnohem silnějšího, mocnějšího, dravějšího. A já tam nejsem.
 
Náhodou na mě na IG vyskočila reklama na nějakou blogerku, jejíž jméno jsem v životě neslyšela, a má 17 tisíc followers. Wow. Mimochodem já jich (vás) mám 850 a přijde mi to vážně neskutečné číslo. Jak se tohle dělá? Spala jsem vážně tak dlouho a tak hlubokým spánkem, že mi utekla celá jedna generace blogujících matek? Spala jsem tak tvrdě, že nevím, co se kolem děje?

 
Od blogu jsem toho nikdy moc nečekala, žádné přehnané ambice, jen velká chuť psát a sdílet. Ano, přiznávám, že mě hodně povzbudily výsledky dvou ročníků anket Mamablog roku. Jenže to není všechno. V dnešní době nestačí být jen vytrvalá, umět psát a mít, co říct. Jak tak vidím ty profily moderních maminek blogerek, nejsem schopná s nimi držet krok, natožpak soupeřit. Ty ženy jsou úžasné v tom, co dělají. Profily plné dokonalých selfíček, perfektně vystajlovaných a nádherných žen s miminky jako ze žurnálu. Jejich domovy jsou zářivě bílé, plné francouzských oken a dřevěných podlah. Fotky z kavárny střídají fotky z restaurací. A pak se podívám na sebe. U kadeřníka jsem byla před půl rokem a své krásné vlasy nosím téměř výhradně stažené v drdolu. Mám často boty plné písku. V našem 5 let starém kočárku brzy odvozím své třetí dítě. Je mi 35. Moje děti před foťákem moc pózovat nechtějí. Když tak přemýšlím, nevím, kdo by mi vlastně dělal ty super cool fotky mé osoby s dětma, když je muž v práci. Nenatáčím žádný videa ani nemám kanál na youtube, protože jsem introvert a byla bych rudá až na pr****.

Absolutně nepoužitelný člověk do dnešního blogerskýho světa.

 
A víte co? Já už jiná nebudu. Nejsem obyčejná, nesnáším tento přívlastek, protože to nejsme nikdo. Ani jedna žena, ani jedna matka nemůže být obyčejná. Já jsem prostě jen spokojená. A pokorná. Tento blog se nezmění. Nemůže. Nebyl by to on. Nebyla bych to já. Nevadí, když neudržím krok. Když budu pokulhávat někde vzadu. Ale půjdu. Zatím jo. Až se mi přestane chtít, sednu si a dám si prostě pauzu. To vycítím.

53 komentářů:

  1. Já Váš/Tvuj blog zbožňuju právě tím jaký je. Jsem ráda, že je jiný nevystajlovaný, osobitý!!! Dennodenně když mám okamžik pro sebe tak nahlídnu jestli něco nového nepřibylo a pak se těším na další okamžik až si nový članek přečtu. Většinou nic nekomentuju..ale teď se mi chtělo:-) Jen tak dál!!!! Diky!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, tvůj blog je právě takový, jaký je, protože je opravdový... reálný, živý a uvěřitelný... možná nemáš francouzská okna a selfíčka z kavárny, ale za to máš svůj život, který není navenek umělý. A třeba nevzbuzuje v ostatních pocit marnosti, že bez nalakovaných nehtů, vystajlovaných čistých dětí a kávy v každém druhém postu nejsi správná máma.
    A co se týče počtu follows, tak na ty se vůbec nedívej, nakupování přes appky je totiž mnohem jednodušší :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, díky ♥ Já vždycky jen přemýšlím, jak se musí cítit máma, která je bezpochyby ta nejlepší pro své dítě, která po probdělé noci nestihne snídani, je půl dne v pyžamu, když zahlídne takový demotivující profily :))

      Vymazat
  3. Souhlasim se vsim vyse napsanym. Moc toho nesleduju, precejen ma clovek pres den dulezitejsi cinnosti, a uz vubec nemam potrebu nekde neco sdilet ci komentovat. Ale ted uz podruhy proste musim. Tenhle blog je cool! Je opravdovy a prirozeny. Vystajlovane fotky, nejlepsi oblecky pro deti, matky jak ze zurnalu, naklizeny byt, kazdy den v jine hipsterske kavarne,raw-bio-ultrazdtave papanicko pro deti podavane na bambusu ve tvaru ledniho medveda, nazehleny manzel roku...je tohle fakt normalni a co se za tim skryva? Uz podruhe za tyden pisu, ze me bavite a stojim si za tim. Uz jen to, ze dokazete publikovat sve neuspechy, zklamani apod. a nebyt vecne jen super slunickova je vec, kterou mnohe blogy postrádají. A pritom je to takova prirozena vec, v zivote matek na matersky zejmena :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teri, děkuju ♥ Myslím, že jste to krásně vystihla a jsem velice vděčná za takové čtenářky, jako jste vy. Vím, že mnoho blogerek jednu dobu psalo o tom, že musí své blogy odosobnit. Já naopak potřebuju, aby ten můj osobní byl. To je ten důvod, proč to píšu, a tím nemyslím stovky fotek dětí a sebe, ale ty moje rozporuplné pocity. Já do mateřství vplula velice nepřipravená a strašně moc věcí mě zaskočilo. A cítím potřebu se o to dělit. Protože vím, že některé věci netrápí jen mě. A i já se jednou za čas vracím ke svým vlastním příspěvkům, protože někdy až moc rychle zapomínám. takže ještě jednou díky ♥

      Vymazat
  4. A mne neostava ine, nez sa podpisat pod to, co damy vyssie napisali. Tie prekalkulovane a vystajlovane blogy sa velmi rychlo okukaju. Vas Va bavi dlhodobo. Nech sa dari. Viki

    OdpovědětVymazat
  5. Jano. Prave si davame sklenku v Kotoru na terase. Deti spi a my dospelci cekame na perseidy a zitra se posouvame dal na nasi tritydeni ceste srbskem cernou horou a chorvatskem a to jen diky tomuhle blogu. Tak u me dobry. Ale nic moc to neznamena. Me na instagramu sleduje jen muj muz :)
    Ja za vas blog dekuji a i kdyby jste s tim sekla budu moc rada ze jsrm na vas virtialne narazila. Lucka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, no to je báječné! velice v dobrém vám cestu závidím, my zrovna přemýšlíme, že snad ještě na poslední chvíli někam do hor utečeme - je mi tady horko :))) Moc si to užijte, opatrně na cestách a srdečně pozdravujte Balkán ♥ Já děkuju, že se ke mě pořád vracíte, tohle je totiž úplně nejlepší, tolik vás znám aspoň virtuálně...

      Vymazat
  6. Souhlasím s výše uvedenými komentáři! Objevila jsem Vás asi před půl rokem, líbí se mi ta reálnost a přirozenost, že si na nic nehrajete a představujete nám Váš život takový jaký je...Děkuji. Zůstaňte svá a ať se Vám daří! Radka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Radko, děkuju moc ♥ Půl roku už je dlouhá doba :)

      Vymazat
  7. Jsem rada,ze zustavate takova jaka jste.Moc rada si k Vam chodim pocist.Chodim pro inspiraci na hracky a knizky pro deti a knizni vyzvy jsou super. Diky za blog. Sarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Šárko, díky ♥ Jó knihy, to je moje. Akorát muž tohle nesdílí, vždycky se ptá, kdo si jako čte o knížkách?? :) Takže tak my to doma máme :D

      Vymazat
  8. Jani,mne osobne se po precteni tvych prispevku nejednou snazeji usinalo a jindy jsme diky tvym tipum meli doma co cist,malovat,s cim si hrat nebo nezapomneli na pani ucitelky ve skolce.Diky za to!Za me i za moje deti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivi, děkuju ♥♥ Pokud odkrytí mých pocitů trošku pomůže aspoň jedné mámě, stačí mi to ke spokojenému dalšímu psaní. Moc zdravím tebe a celou rodinu!

      Vymazat
  9. Taky jsem asi už jiná generace matek (ne blogerek, já nic takového nemám). A úpřímně ty mladší, vystajlované blogy jsou jeden jak druhý, nejsou originální. A taky přemýšlím, kdo jim ty fotky fotí :-D Jeďte si dál svou vlastní cestou, to nás normální matky baví :-) Terka ps. náš kočár už taky vozí 3. dítě a máme pořád už 5 a čtvrt roku ten jeden, jen měním hlubokou a sportovní korbu a je dennodenně v akci :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teri, díky! Já se jen modlím, aby to ten náš kočár ještě jednou vydržel, protože hlavně s Klárkou dostal zabrat :) Ještěže jsem tenkrát vybrala dost nadčasovou a jednoduchou záležitost. takže už taky tři?? ♥

      Vymazat
  10. Jani, zrovna nedávno jsme v jedné blogerské skupině probíraly, že některé matky-instagrammerky už jdou tak daleko, že dětem kupují (samozřejmě ze supr dupr cool a in obchodů) barevné oblečení tak, aby jim ladilo do feedu! To už je podle mě zvrhlost absolutního kalibru! Proto si z toho vůbec vrásky nedělej, zůstaň svá, protože tvůj blog je úžasný takový jaký je, a těš se na miminko!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuju ♥ Jo, některé věci už jsou dost zvrácené. Děti jako byznys to je vždycky špatně :/ na miminko se těším, jsem zvědavá, jaké to bude potřetí :D

      Vymazat
  11. Přijde mi, že teď, komu se narodí dítě, založí si instagram a je najednou "mamablogerkou" a začíná kolotoč spolupráci, soutěži, označování ostatních lidí, aby bylo co nejvíc followeru a dalších spoluprácí.A ty stories.. Vytratil se soukromí.. A kolikrát si říkám, pusť ten mobil z ruky a hraj si s dítětem..
    A u některých "nastajlovanych" fotek jde vidět, jak vše dělají kvůli fotkám, např si jde maminka zaplavat a má z toho 10 fotek.. A fotí se tam sama... Nastavuje si samospoušť a dělá pózy.. Je to hrozně, řekla bych, že už je to nemoc..
    Ty si normální mamka, kt. doporučí super vyzkoušené boty, hry, knížky a to je super, co děláte spolu.. Máme podle vás kidofity, Víš, co má v plínce myš a thermolahev. A koupila jsem, že to máte vyzkoušeno a ne, že vám zato někdo jen zaplatil. Zaplať Bůh, za takové blogy❤️
    Kamca

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kamčo, díky, hezky jsi to napsala a máš úplnou pravdu. Ta ztráta soukromí je děsivá, je potřeba to trošku korigovat, i když to jde těžko. Já trochu omezila fotky dětí, ale i tak. A hlavně se teď hodně snažím odkládat mobil, když jsem s nimi. je to šílený zlozvyk, kterým jsem taky trpěla, ale snažím se mobil na hřišti nevytahovat a doma ho odkládat mimo dosah.
      Jsem ráda, že jsi na blogu našla něco, co vám doma vyhovuje, stejně jako nám ♥ Moc zdravím do Nivnice :)

      Vymazat
  12. Jani, ano možná jste mimo ty nablýskané blogy, ale to je dobře. Líbí se mi Váš blog takový jaký je. Plný reálné inspirace a ne jen reklamy, se všemi klady a mínusy mateřství. Váš upřímný článek o tom, jak to někdy s Klárkou máte, je tak pravdivý a věřím, že se v něm našla kdejaká maminka. Pokud Vás to baví, pokračujte v tom. Nerada bych přišla o jeden z mála posledních reálných blogů ❤️ Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkuju, moc si toho vážím ♥ Můj život s Klárkou je vyloženě univerzita třetího věku. Mohla bych o tom psát denně, dumat, zkoumat a sdílet. Pořád hledám tu správnou cestu, zkouším nové věci a protože tuším, že takhle to přece nemůžeme mít jen my, ráda se podělím.

      Vymazat
  13. Vystaljovane blogy nectu, jelikoz jsou mimo realitu...naopak velice rada ctu Vas blog Jani, i kdyz pipne clanek v jedenact v noci, vzdycky v nem najdu neco praktickeho a normalniho. Nic nemente, jen piste, dekuji :)

    OdpovědětVymazat
  14. Zdravím Jano,

    já Vás objevila teprve nedávno a hltám každý článek ani netuším, jak vlastně bloger zjistí, že jsem jeho pravidelným čtenářem? Nejste obyčejná, ale jste úplně normální a co píšete se dá normálně číst :) obdivuji Vás, že se Vám tak chce, ale jste super. Ivona

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivono, děkuju ♥ píšu jen, když se mi chce. Jednu dobu, někdy na podzim minulého roku, jsem měla krizi, sama sebe jsem vystresovala, že s blogem nestíhám. Chodila jsem spávat denně ve dvě v noci a psala jsem proto, že jsem měla pocit, že mám resty. A řekla jsem si dost. Takhle to nemá být. Je to koníček, ne povinnost. A od té doby píšu jen tehdy, když se mi fakt chce, a když mám pocit, že vám zrovna chci něco moc nutnýho říct :)

      Vymazat
  15. Souhlasím se všemi komentáři. Mám moc ráda Váš blog, Vaše tipy na hračky, knížky, výlety... Váš osobní přistup. Nic nemente! Takhle Vás máme rády 😉 Jana

    OdpovědětVymazat
  16. Janicko, dobry den

    zustante svoja, delejte veci svym tempem dokud Vas to bavi, pak bude bavit nas ctenare take.Protoze jste jina,svoja, originalni a ze zivota. Urcite je tam nescetne nastajlovanych mama blogerek ( vlastne v posledni dobe premyslim co mlada matka to blogerka a instagramerka -a vetsina vypada copy -paste )nicmene,je to dobre -kazdy se vybere co se mu libi a kde nachazi hodnoty .
    Jen tak dal , a pokud budete chtit delat neco jineho pak - je to supr , my Vam rekneme dekuji.
    Zdravim Vas

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diano, vy víte, jak si vašich slov vážím. Dokud mám co říct a má mě kdo číst, budu pokračovat. Snad mi to miminko dovolí i dál :)

      Vymazat
  17. Milá Jano,
    nemám na srdci nic jiného než to, co už tu bylo řečeno přede mnou, ale přesto - Tvůj blog je super právě proto, že není nablýskaný a vystajlovaný a nepůsobí tím pádem jako z jiného, nedostupného světa. Když jsem otěhotněla, začala jsem pátrat po tematických blozích a ten Tvůj se pro mě stal největší inspirací právě proto, jak je otevřený a autentický, nehledě na to, že jsem tady našla spoustu užitečného. Blogosféra je širé moře a jsem ráda, že je v ní místo jak pro ty načančané mamablogy, tak i pro blogy "obyčejných" žen, v nichž se toho ale často skrývá víc než v pěti stylových blozích dohromady. Chápu, že když se člověk začne srovnávat, může mít pocit, že není dost dobrý a zatouží po tisících čtenářů a slávě, ale myslím, že o tom blogování není. Já ho vždycky brala jako možnost smysluplného propojení s lidmi podobného ražení - dám ven něco ze sebe a on se vždycky najde někdo, kdo to má podobně a bude se mnou souznět, ač to bude třeba jen pár lidí. To je podle mě cennější než nějaké počty followerů a lajky :-).
    Tak díky za Tvůj skvělý blog!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, děkuju. Řekla jsi to přesně tak, jak to je. Jsem taky ráda za tu pestrost, které sociální sítě nabízejí. Rozhodně musím být pro spoustu maminek velice nudná a obyčejná, ale jde vidět, že ta druhá "polovina" to bere spíš jako výhodu. Je super, že si na internetu najde každý to svoje. Proto jsem ty krásné mamablogy nijak nehaněla, protože je fakt obdivuju, že toho jsou s dětmi schopné.
      A krásně jsi shrnula důvod proč to dělám. Nikdy to nebylo kvůli lajkům, to bych musela dělat všechno jinak. Ale hledám ty virtuální vazby, mám radost z každého komentáře, díky vašim komentářům jsem sama získala mnoho inspirativního, mnoho rad a slov útěchy, když to doma nebylo zrovna růžové. Takže ano, souznění je to správné slovo ♥

      Vymazat
  18. Ahoj, jak psaly vsechny damy nahore,nemen sebe ani blog!!! Premyslela jsem kolikrat o necem podobnem,i kdyz jeste v mnohem nizsich cislech 😜 Zasnila jsem se a zatouzila,aby muj blog cetl i nekdo jiny,nez clenove rodiny,aby mi na IG vsichni nadsene komentovali fotky... Ale pak jsem dosla k nazoru,ze bych musela zmenit kompletne styl vyjadrovani,komunikace,obsah!! A to bych nebyla ja a jeste bych se za takovy projev stydela 😬 Snazim se nebyt konzumni,rozhodne nejsem kremickova,obleckova,nakupovaci,rozneznela a tak :) Jsem tak trochu zena z krovi (neco jako krupan v zenskem rode 😂) Jsem proste jina a sva. Konzumni mainstream je mocny tok. Tech jinych - svych,co si pripusti,ze jsou jini,je podstatne mene a najdou si tim padem mnohem mene followeru,ale za to to budou followeri,co te/me/nas sleduji z cisteho zajmu o nas a nas obsah a ne jen z trendy nutkani nebo dokonce jen z pocitu zavisti,ze oni ziji tak skvele,jako ja nikdy nebudu!!!
    Blog je tvuj,je unikatni,je fajn!!! A ja si rada prectu neco od nekoho,kdo si nehraje na to,co neni,a co nam
    neserviruje socialni svet plny klamu!!! 👍
    Terka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Terko, rozumím a děkuju ♥ Být svá je krásná věc, kterou se musíme všichni naučit a následné sebepřijetí to je oříšek.
      Já zase s obdivem sleduju tvůj IG, jste naše krevní skupina :)

      Vymazat
  19. Milá Jani, mám ráda Tvůj blog a fandím Ti :)! Nejsem žádný komentátor, ale Tvé příspěvky mám fakt ráda a zrovna nedávno jsem u Tebe hledala odkaz na štítky (Happy Label -Díky!) na oblečení a věci do školky,..no, jsem (taky) záříjový zrozenec, takže Tě v mnoha věcech a přístupech chápu :D... Hoodně radosti! Ivet

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivet, díky! Komentářů netřeba, já to souznění cítím i na dálku ♥

      Vymazat
  20. Jani, je to tady u Tebe opravdové, proto se sem ráda vracím;) Sice v tom každodenním shonu nemám čas komentovat, ale ráda si u Tebe počtu, když je chvilka:)
    No, taky jsem asi v blogovém světě zaspala dobu, ale je mi tak dobře:D Já mám už ze sveho blogu jen takovou virtuální nástěnku, která mě čas od času motivuje protřídit fotky:D

    Přeji hezkou těhu cestu do finále a těším se na další příspěvky:)

    V.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Veru, jsem ráda, že píšeš, času s dětma je vždycky málo :) Nejdůležitější je to, abychom se cítily dobře v té roli, co plníme. O nic jiného nejde. Jak se z něčeho stane nutnost a povinnost a touha se dostat někam, kam nepatřím, jde to do kopru. Moc pozdravuju ♥

      Vymazat
  21. Ráda Vás čtu přesně takovou jaká jste a jste super. Martina.

    OdpovědětVymazat
  22. Váš blog je bezva takový, jaký je teď. Pár věcí už mě tu inspirovalo a úplně nejraději čtu reportáže z dovolených a výletů. IG vůbec nemám, tak jsem v klidu:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, vy jste tady už tak dlouho, což je super a pro mě dobrý znamení :) Moc zdravím a díky ♥

      Vymazat
  23. Jednu dobu jsem četla pravidelně asi 6 blogů. Jedna blogerka přestala psát a další 4 blogy mě omrzely... jedině tebe si neodpustím :-) a myslím, že víš, kolik super tipů jsem od tebe vzala. Díky za to, že píšeš! Má to smysl:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, díky ♥ Ona se totiž podle mě jedna generace blogerek pomalu vytrácí a rodí se generace jiná. Což je asi přirozený vývoj, který u mě způsobil ten chvilkový zmatený pocit, že jsem uvízla někde v meziprostoru :D

      Vymazat
  24. Já tu krizi prožívám zrovna teď. Nějak mě přestalo bavit psát a sdílet. Z té touhy být právě tou blogerkou s tisíci followery a úžasnými spoluprácemi jsem se dopracovala do bodu, kdy vůbec nemám chuť sdílet svůj život a svoje děti s lidmi, které neznám. Takže sobě a blogu dávám pauzu a čekám, jestli s podzimem třeba přijde nová chuť psát. A když ne, tak v blogovém světe asi stejně nikomu chybět nebudu. :) Ale u tebe se fakt těším na články ze života se třemi dětmi :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Luci, asi to přijít muselo a je to normální. Já krize měla už dvě, vždycky přešly, ale musela jsem si dát odstup. A vždycky něco trochu změnit. Hlavně v mý hlavě, teda. Velkou roli na tom podle mě vždycky nese únava, psaní mi hodně dává, ale taky vyčerpává, což určitě znáš. Tak si odpočiň a zas to přijde, máš svoje publikum, píšeš vtipně a taky velice reálně, což jak vidíš výše, mámy jako my oceňují :) A když to nepůjde, tak půjde zas něco jiného. A na život se třemi se taky třesu :)))

      Vymazat
  25. Hadej Matildo me teda chybet trochu bude. L

    OdpovědětVymazat
  26. Zdravim! Blog Zrzky, Hadej Matildo a jeste Materska povolena jsou 3 nejnormalnejsi blogy, na ktere jsem narazila a tak jsem jejich pravidelnym ctenarem. K tomu z Brna, kde ziju tez. Diky za sdileni toho dobreho I tezkeho, co zivot s malymi detmi obnasi, uzitecne tipy a inspirace (specialne za ty na knihy, jeste jsem diky Vam, Jani, neslapla vedle. Hadej Matildo me dostava tim humorem, ale I jinymi vecmi, za me jako ctenare, moc diky, ze jste. <3 Ty tezce vystyleovane vsestihajici matky by me tak leda tak stresovaly, tak proc tim ztracet cas?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lenko, moc díky a zdravím z Brna do Brna :) J.

      Vymazat
  27. Lenka Fraitová17. srpna 2018 0:39

    Abych nebyla unknown, Lenka (predchozi koment)... :-)

    OdpovědětVymazat