Chytrá hra / Kolik je hodin?

Dodnes si pamatuju svoje první učící hodiny. Měly tvar obdélníku, byly bílo-žluto-zelené, byly vyrobeny z tenkého plastu a díky svým ostrým rohům byly pro dítě pekelně nebezpečné. Taky si pamatuju, že poznávat čas mě učil táta. Většinou v obýváku. A taky si pamatuju, že jsem měla hroznou radost z každého pokroku, protože jsem věděla, že pak brzy dostanu svoje první náramkové hodinky. Ty si vlastně pamatuju taky. Nevím, kolik přesně mi bylo, ale nějak cítím, že dítě v pěti letech už by mělo mít základní povědomí o tom, jak plyne čas. Navíc Klárka už asi rok mluví právě o hodinkách na ruku. Na ně ale ještě není ten správný čas, hodiny ještě nepozná. I proto jsem si u Mamiee někdy na jaře vybrala bezva hru Kolik je hodin? (Time Telling Game).

 

Tohle je věc, co se rozhodně hodí mít doma pro každého předškoláka. Hodiny a poznávání času neminou stejně nikoho, pokud se však učení navíc spojí se zábavnou hrou, může to být výhra pro obě strany, nejen nutné zlo.

 

 

Americká značka eeBoo nikdy nezklame co se kvality zpracování týče. Recyklovaný materiál, nezávadné barvy, odolné provedení. Od této značky toho máme doma spoustu a patří mezi ty nejlíp zpracované.

 

 

Krabice obsahuje čtvery různé kartónové hodiny s pohyblivými ručičkami, oboustranné karty se zadáními v rozličných obtížnostech, bloček na zapisování výsledků hry. Hodiny jsou velké, pevné, zdá se, že něco vydrží. Hru jako takovou můžou hrát 2 až 4 osoby, výrazně dřív než v 5 letech moc nemá smysl začínat.

 

 

My hru zatím podle pravidel nehrajeme. Jsme ve fázi, kdy se o čase bavíme. Ani bych to nenazvala učením. Vysvětlujeme si princip měření času, délku dne a jeho různé fáze. Povídáme si o malé a velké ručičce, říkám Klárce, že je několik způsobů, jak čas vyjádřit (což ji mimochodem ještě dost mate). Zatím jsme u toho, že Klárka pozná a je schopná nastavit na hodinách "celou". A pojedeme dál.

 

 

Děti, které už čas jakžtakž poznají, mohou s rodiči hrát podle pravidel. Na každé kartičce je uveden čas (z jedné strany digitální, z druhé analogický). Každý hráč má svoje velké hodiny. Obrátí se jedna karta s digitálním časem nahoru a hráči musí na svých hodinách nastavit správně ručičky. Pak se kartička otočí a hráči si tak mohou zkontrolovat, zda mají správně. A sbírají se body.

 

 

Jestli máte doma malého školáka nebo předškoláka, tahle hra by se vám mohla líbit. A rodinných her, do kterých se zapojí všichni, není nikdy dost.

 

A mě by zajímalo, kdy se vaše děti naučily poznávat hodiny? A kdy dostaly svoje první hodinky?