Titul: Skvrna (Grownup)
Autor: Gillian Flynn
Nakladatelství: Knižní klub
Rok prvního vydání originálu: 2014
Počet stran: 72
Seženete v internetovém knihkupectví Martinus.cz
Autor: Gillian Flynn
Nakladatelství: Knižní klub
Rok prvního vydání originálu: 2014
Počet stran: 72
Seženete v internetovém knihkupectví Martinus.cz
Anotace
Mistrovská hororová povídka Gillian Flynnové je poctou klasickým duchařským historkám a dalším důkazem autorčina všestranného spisovatelského talentu (získala za ni prestižní Edgar Award). Důkazem, který si nelze nechat ujít.
Neškodné podvůdky, snaha přežívat, drobné lži, a taky jeden věštecký salon se speciálními službami v zadní části. To je svět mladé ženy, na kterou se jednoho upršeného jarního dne obrátí Susan Burkeová, které straší v domě. Jenže ten starý viktoriánský dům skrývá víc tajemství než jednu krvavou šmouhu na stěně a pochybné duchy, které vyžene trocha šalvěje a mořské soli. Dost možná tady půjde někomu i o život…
Neškodné podvůdky, snaha přežívat, drobné lži, a taky jeden věštecký salon se speciálními službami v zadní části. To je svět mladé ženy, na kterou se jednoho upršeného jarního dne obrátí Susan Burkeová, které straší v domě. Jenže ten starý viktoriánský dům skrývá víc tajemství než jednu krvavou šmouhu na stěně a pochybné duchy, které vyžene trocha šalvěje a mořské soli. Dost možná tady půjde někomu i o život…
Recenze
Tak v první řadě bych byla opatrná s označením "mistrovská". Jednu dobu jsem na hororech a strašidelných povídkách dost ujížděla a tady bych takovou slávou neplýtvala.
Už hrozně dlouho jsem nečetla podobnou knižní jednohubku. Lehké čtení na hodinu, případně jeden (Štědrý) den neustále přerušovaného čtení se dvěma dětmi a jedním manželem za zadkem. Celou dobu to na mě Gillian chytře hrála, jakože v ruce držím jen jakýsi knižní trailer. Takovou malou návnadu, ukázku z nově chystané knihy. Kterou bych si celá dychtící po stupňujícím děsu přečetla.
Avšak obávám se, že tato útlá knížečka nemá šanci stihnout čtenáře pořádně vyděsit. Duchařiny jako takové tam bylo pomálu. Napětí jakbysmet. Špetka nepříjemných pocitů vyvolaných na pár stránkách v poslední třetině. Urputně rychlý a tajemný závěr. Zato velice úsměvná první stránka, kterou jsem dokonce tajně podšoupla k přečtení Chlupáčovi :)
Avšak obávám se, že tato útlá knížečka nemá šanci stihnout čtenáře pořádně vyděsit. Duchařiny jako takové tam bylo pomálu. Napětí jakbysmet. Špetka nepříjemných pocitů vyvolaných na pár stránkách v poslední třetině. Urputně rychlý a tajemný závěr. Zato velice úsměvná první stránka, kterou jsem dokonce tajně podšoupla k přečtení Chlupáčovi :)
Jedno se musí Flynnové přiznat. Nezklamala. Psát umí bravurně. Umí vtáhnout do děje a velice živým slovníkem přitáhne vaši pozornost. Flynn touto knihou rozhodně překvapila. Hororová povídka se prostě vymyká soudobé mainstreamové beletrii.
Normálně mi otevřené konce nevadí, tady mě to vyloženě naštvalo. Na to jak byl začátek rozvláčnělý jak kokosová bábovka, byl konec ostrý jako břitva. Šmik. Hotovo. To se na tebe Gillian jako zlobím. Když mě to začalo ukrutně bavit a mráz mi začal jezdit po zádech, bylo po všem a navíc tak jaksi nijak. Ale je to asi dost relativní, víte přece, jak to je s tím, skončit v nejlepším? :)
Normálně mi otevřené konce nevadí, tady mě to vyloženě naštvalo. Na to jak byl začátek rozvláčnělý jak kokosová bábovka, byl konec ostrý jako břitva. Šmik. Hotovo. To se na tebe Gillian jako zlobím. Když mě to začalo ukrutně bavit a mráz mi začal jezdit po zádech, bylo po všem a navíc tak jaksi nijak. Ale je to asi dost relativní, víte přece, jak to je s tím, skončit v nejlepším? :)
Mám pocit, že tento příběh měl potenciál, který zůstal nevyužitý. Autorka z tohoto dobře poskládaného příběhu mohla vytřískat daleko víc, než jednu maloformátovou knížečku o sedmdesáti stranách. Klíďo píďo to mohla být klasická objemná flynnovská kniha. V tom případě bych si ji tuze ráda přečetla.
Horory nectu. Ze bych udelala vyjimku? Ale asi ne, kdyz jsem videla zahadu Blair Witch, bala jsem se pak jit i po tme v noci na zachod :-) Nic moc konkretniho tam nebylo, nekdy staci jen naznaky. Zvlaste, ldyz jsem vyrostla ve starem dome, kde ziji i duchove ;-)
OdpovědětVymazatJá byla horová vždycky. Můj muž vždycky říkal, že jsem úchyl. Milovala jsem horory v televizi, horory knižně. A pak se bála. Když odjel na služebku, koukala jsem pod postel a do skříně a za závěs, jestli tam někdo není. Teď už skoro na horory nekoukám, přišlo to tak nějak samovolně ruku v ruce s tím, kdy jsem porodila Kláru. Najednou mě všechno děsilo ještě víc. Ale knížkám se pořád nebráním :)))
Vymazat