čtvrtek 16. července 2015

Hledání ztraceného lega

Myslím, že už jsem o tom tady jednou psala, ale dnes mi to nedá jinak. Jsem puntičkář, všechno musí sedět, každá odvedená práce musí být tip ťop. Systematický blázen, s trochou nadsázky. Mám ráda, když všechno má své pevné místo a nějaký řád.

Víte, čím jsem strávila dnešní den (samozřejmě kromě starání se o Kláru a běžných činností), prostě čím jsem vyplnila každou volnou vteřinu? Hledala jsem po našem třípokojáči jednu kostku z lega. Nemáme lega zatím tolik, asi jen 3-4 sady, ale ráno jsem zjistila, že chybí Jednička. Jednička z kolekce vláček, který na svých vagónech vozí čísla od 1 do 10. A jednička nikde! Pro mě vážně katastrofa. Byly doby, to jsme měli sady jen 2, kdy jsem přesně věděla, kolik jakých kostek máme a vždycky, když jsem Duplo uklízela, kontrolovala jsem, zda počty sedí :) Fakt. Teď už je kostek víc, tak mám jen přehled o zásadních kouscích, jako jsou zvířátka, postavičky, nebo právě tato čísla. Prohledala jsem všechno, prohlídla odpadkové koše, šťourala jsem vařečkou pod nábytkem, přeskládavala oblečení a obviňovala Klárku, kam ji zašantročila. Odpoledne, když Chlupáč odešel s Klárou na hřiště, jsem se pustila do posledního kola hledání a už jsem se s kostkou loučila, když jsem ji našla na posledním místě, kde jsem dnes ještě nepátrala. Třikrát hurá a všem puntičkářům zdar!

Žádné komentáře:

Okomentovat