pátek 11. března 2016

Klára a Jakub / Potřetí

Začala nám veselá a poněkud divoká etapa sourozeneckého života. Já jako jedináček jsem nic takového nezažila a už tuším, o kolik jsem přišla :)


Proč veselá etapa? Z Jakuba ležícího máme Jakuba plazícího se. Po bříšku se dostane víceméně všude, kam potřebuje, zkouší to i po kolenech, ale tam zatím hledá ten správný grif. Takže objevuje, zkoumá a hledá zajímavé objekty v okolí. Což je teda hlavně Klára. Kde je Klára, je za chvíli Jakub - ve stejné místnosti si ji najde sám, pokud je Klára v místnosti jiné, Kuba mrčí tak dlouho, než ho k ní nepřenesu :) Často objevují malé radosti spolu, největší zábava je pod kuchyňským stolem, to je pak správná proplétačka, která často končí Jakoubkovým zaseknutím mezi nohami židle nebo Klářiným ducnutím do stolu.



A v čem je tato etapa divoká? Kubík bere Klárce hračky. Fascinuje ho všechno, s čím si zrovna hraje ona. Duplo, plastelína, kuchyňka, pastelky, knížky. Cokoliv. To pak Klára začne být nervózní, ze začátku se to snaží ohlídat sama a pokřikuje na něj: " Ne, Kubí, to nemůžeš. Jsi malinký". Když to nezabírá, volá o pomoc: "Mámo, pojď si hlídat Kubíka". Kuba už si taký umí o leccos zařvat, když mu vezme hračku Klára, piští přesně tak, jak ho to naučila jeho sestra. Ale jinak se mají moc rádi, několikrát za den Klárka žadoní: "Maminko, chci teď poňufat Kubíka".

Žádné komentáře:

Okomentovat