Plazí se po bříšku, my tomu říkáme "na lachtana". Jsou to takové poskoky po břiše dopředu (Klára to dělala přesně naopak - po zádech a směrem dozadu). Když je ve formě, přeskáče tak skoro celou místnost :) Už asi měsíc pokouší i kolena. Péruje na nich od rána do večera a přijde mu to děsně srandovní. Nám taky. Někdy se mu podaří i malý poskok. Občas tak přepadne pusou dopředu, naštěstí už má silné ruky a zbrzdí to. Sednout sám si zatím neumí, ale jde vidět, že ho to láká.
S hračkami je to pořád stejné, nově ho začaly zajímat ty, co vydávají nějaký zvuk. Naopak pomalu opouštíme hrací dečku, tam už moc dlouho nevydrží a nejvíc ho na ní zajímá bílá cedulka s informacemi o praní. S tou si kterýsi den povídal asi 20 minut.
S příkrmy jsem zatím nezačala, ale zítra mám v plánu první mrkvičku. Jsem hrozně zvědavá, jak mu bude chutnat. Zájem o jídlo má enormní, na druhou stranu se trochu bojím té jeho závislosti na prsu, aby si neřekl, že mléko je mléko. Dostal olíznout jabko a banán, snědl už pár rýžových křupek. Co mu dala Klára bez mého vědomí, netuším :) Dostal už na vyzkoušení kojeneckou vodu v netekoucím hrníčku a zatím si s tím moc neví rady.
Spánek je pořád komplikovaný. V noci se často budí na mléko a přes den má pořád ty svoje půlhodinovky. Spává dvakrát - třikrát. Dopoledne jdem do kočárku, tam jak kdy, někdy půl hodina a řev, někdy dvě hodiny, o víkendu dal i tři. Druhý spánek je malé schrupnutí u mě po obědě, když spí i Klárka, to mám čas si dáchnout a většinou u toho sleduju nějaký seriál, nebo si čtu. No a třetí spánek je opět v kočárku později odpoledne. Ten je půlhodinový. V noci začal trochu cestovat, někdy se točí, aspoň jednou za noc spinká na bříšku, to mi přijde děsně roztomilé.
Ve sporťáku je spokojenější než v hluboké korbě, snaží se koukat ven, a snaží se přitáhnout do sedu, aby viděl ještě víc. Pořídila jsem nedávno ergo nosítko Beco z druhé ruky a je fajn. Když mi v pondělí na hřišti začal plakat v kočárku, dala jsem ho do nosítka a během pár minut znovu usnul. Na další hodinku. Takže ho mám pořád s sebou a v případě potřeby ho používáme. V šátku nosím už jen občas, Jakub se chce teď dost pohybovat a uvázat si ho do šátku je někdy nadlidský výkon.
Opět chytnul od Klárky rýmu, to je docela na prd, chytne úplně všechno, co má ona. Těsnému kontaktu bránit nechceme. Necháme to na přírodě. Nějak si tu imunitu vybudovat musí. Odsávání nesnáší a jsou to hotové bojové manévry. Klárka ho ale drží za ruku a zpívá mu nějakou písničku.
Jakub má 7,3 kilo (furt si drží půlkilový náskok před Klárkou) a měří 69 cm. Lysinka postupně zarůstá novými vlásky. Faldíky jsou tak akorát. Hrozně rychle vyrostl z velikostí, které Klárka nosila ještě na jaro. Když je unavený, tahá se za uši a skoro každý den se do ouška škrábne. Zuby nemá. Slintá moc a všechno cpe do pusy, nejradši něčí ruku. Je veselý, často se směje. Pláče hlavně z únavy. S Klárkou jim to klape, on ji zbožňuje a vyhledává její společnost. Mnohem radši tráví svůj čas v pokojíku mezi kostkami než v obýváku mezi kousátky.
Už si ani nevzpomínám, jaké to bylo, když jsme byli jen tři. Přijde mi, jako by tady s námi byl odjakživa :)
Žádné komentáře:
Okomentovat