Bosna a Hercegovina | Den osmý: Konjic & Neretva rafting

Ta studená fronta doprovázená vydatným deštěm nás fakt nakonec nemine. Je to pech, na Balkáně nás to nikdy nepotkalo. Nejsme vyloženě nepřipravení, ale připravení taky ne. Dnes už jsme se měli přesouvat do hor na jihu Bosny a Hercegoviny, jenže to v tom, co má zítra přijít, nemá smysl. Pršet má hodně a na horách má být docela kosa. Navíc stanovat v takových podmínkách taky nepotřebujeme. Musíme tedy přeorganizovat náš roadtrip, pořád jsme vyčkávali, jestli se to někam nestočí, ale zdá se, že od zítřka má pršet na celém Balkáně, nemáme šanci tomu ujet. Je dobře, že poprvé neplánujeme moc dopředu co se ubytování týče, nejsme svázaní žádnými storno podmínkami a můžeme si s itinerářem trošku pohrát. Co teda s posledním slunečným a horkým dnem, když jsme v okolí viděli všechno, co jsme chtěli, a hory odsouváme? Raft na Neretvě! Po třech nocích opouštíme příjemný kemp na řece Buna a jedeme zpátky na sever do města Konjic, kudy už jsme jednou projížděli.

Bosna a Hercegovina | Den sedmý: Počitelj & Vodopády Kravica

Kempový život se nám líbí, stan zvládáme všichni v pohodě, plynový vařič umíme rozjet, pivo se dá dobře vychladit v řece, sbíráme přátele na všech frontách :) Ne, vážně si to užíváme, děti se socializují, nepotřebují ani hračky ani televizi. Kemp na řece Buna je skvělým strategickým místem pro mnoho výletů do okolí, jakmile postavíte velký stan, nemá moc smysl stěhovat se každý den jinam. Ale všechny cíle, co chceme během těchto pár dnů vidět, jsou v příjemné dojezdové vzdálenosti. Dnes máme v plánu objet tři místa - historické městečko Počitelj, turisticky oblíbené vodopády Kravica a poutní místo Međugorje.

Bosna a Hercegovina | Den šestý: Blagaj

První noc ve stanu proběhla v klidu. Až jsem byla překvapená, jak příjemně jsem se vyspala. Matěj zvládl vosí pobodání dobře, žádná alergická reakce, až na to, že už se bude asi nadosmrti bát létajícího hmyzu. Snídáme u stanu vedle řeky a dumáme, jak naložíme s dnešním dnem. A taky s pár následujícími, žene se nějaká dešťová a chladná fronta. Na to nejsme při našich cestách na Balkán zvyklí, tudíž ani moc připravení. Naše úsporné hromádky oblečení neslibují velké věci. No třeba se ta předpověď počasí ještě zvrtne. Dnešní cíl je vesnice Blagaj, která leží hned u Mostaru. Ideální místo na celodenní výlet.

Bosna a Hercegovina | Den pátý: Přírodní park Blidinje & Mostar

Dnes už se chceme přesunout do Mostaru. Mostar znají i ti, kteří o Bosně a Hercegovině nikdy moc neslyšeli. "Jo, tam je přece ten vysoký most, jak z něj skáčou odvážní kluci do divoké řeky.". Ano ten tam je. Ten most je však hlavně dalším smutným symbolem bratrovražedné války v bývalé Jugoslávii. Naštěstí i tato památka, stejně jako mnoho dalších, dokázala vstát z popela a hrdě se vypíná nad modrou řekou Neretva. Spojuje oba břehy, jak fakticky, tak symbolicky.

Bosna a Hercegovina | Den čtvrtý: Sarajevo & Jablanica

Už včera odpoledne jsme přejeli od Prokoško jezera do Sarajeva. Sarajevo. Slyšela jsem o něm tolik z Chlupáčova vyprávění, jezdil sem kdysi dávno na služebky, a vždycky jsem věděla, že se sem jednou podíváme všichni. Mám ráda jižanská města pro jejich temperament. Mám ráda italská města, ale ta balkánská mají ještě něco navíc. K běžně divoké jižanské nátuře se přidává důležitý prvek orientu a ten je takový celý uhrančivý.

Bosna a Hercegovina | Den třetí: Prokoško jezero a pohoří Vranica

Dopřáli jsme si opravdu hluboký spánek, takový jako už dlouho ne. Absolutní tma, absolutní ticho. Hostitelé se snídaní nezklamali, připravili nám menu hodné pastevců, vše lokální a domácí. Lidé u Prokoško jezera jsou odkázáni víceméně sami na sebe, nemůžou cestovat dolů do civilizace každý den. Takže jedí to, co si vypěstují na zahrádce, sbírají plody, houby, byliny, chovají zvířata, mají své mléko i máslo, domácí sýr i maso, marmeládu i med, ajvar. Skvělé je tradiční balkánské pečivo - uštipci - malé kousky kynutého těsta smažené v oleji. Postarali se o nás s láskou a my máme dost energie na to, abychom vyběhli nějaký ten kopec. Nebo rovnou dva.

Bosna a Hercegovina | Den druhý: Prokoško jezero

Probouzíme se do dalšího horkého dne, opouštíme chatu u řeky a máme jasný cíl. Prokoško jezero v centrální části Bosny. Je to totiž místo, co vás uchvátí s první prohlédnutou fotkou. Nesmírně fotogenické místo, hůř dostupné v horách, proto tady nečekáme davy turistů. Prokoško jezero je ledovcového původu, leží v nadmořské výšce 1636 m v pohoří Vranica. Kolem sebe má dvoutisícovky, kolem jezera jsou rozházené dřevěné salaše, všude se pasou krávy a ovce. Malebná bosenská horská vesnička. Přibližně polovina stavení dosud slouží původnímu účelu, coby sezónní salaše. Ostatní jsou už pouhé rekreační chaty (vlastněné převážně bosenskými muslimy), které ne vždy respektují původní architekturu. Vzhledem mi krajina připomíná Velikou Planinu ve Slovinsku. Ale v menším. Místní jezero někdy nazývají horským okem právem, o modrozelené vodě se vám bude i zdát sladký sen... Až teda skončí ta noční můra ohledně pekelné cesty k jezeru :)