Matějův sedmý měsíc se nesl ve znamení usilovného pohybu, hlasitého verbálního projevu a startu separační úzkosti. Jupijej. Já se mám. Matěj už si asi řekl, že by toho polehávání stačilo, že se do toho opře, a že se zkusí přemístit. Po kolenech, ač měl napérováno, to díkybohu ještě není, je to klasické plazení. Na vojáka. Kubík toto stádium trošku zbrkle přeskočil a jsem ráda, že Matějek jede podle vývojových příruček :) Plazení trochu zchromlé, plazí se vpřed jen jednou rukou, tu druhou trošku opomíjí a vláčí si ji pod sebou. Začátkům šoupání výrazně pomohlo dubnové teplo, kdy byl Matěj víc obnažený, a plovoučka mu tolik neklouzala. Občas, když po něčem silně zatouží, se dokáže vybičovat k jakémusi skoku kupředu. Sranda. Děti z něj mají vyloženě radost a hodně u nás teď slyšíte: "Matějíííí, néééé, to mi neber! Mamííí, odtáhni si ho pryč.". Takže tolik k naší uřvané a lehce hysterické domácnosti.
Začal víc "mluvit". Už to není jen "k" a "ag". Valí "tata" a "dada" a vůbec všechno možné, Chlupáč se dme pýchou, žeprej "táta". Zlatý oči. Piští, křičí, brblá, nadává, řve. Je hrozně hlučný. Někdy opravdu nevím, jestli brečí, nebo si jen povídá. Matka roku. Trojnásobná.
Miluje masozeleninové příkrmy, které statečně vyvařuju, a ještě statečněji zamrazuju. Krásně se rozjedl a jde vidět, že se na obědy vyloženě těší. Domácí strava funguje, na rozdíl od skleniček, se kterými mě na dovolené posílal k šípku. V Klárce se probudilo miminko a často si na nějakém mixíku pochutnává spolu s Matějkem. Valím převážně domácí zeleninu, masa střídám, vařím i mixuju s citem a rozhodně ne do úplného měkka a hladka. Se třetím dítětem jsem příkrmy dovedla k dokonalosti a přemýšlím, jestli bych se tím uživila :) Křupky nechce. Během dne ode mě dostane pár drobečků chleba nebo rohlíku. S ovocem jsem oficiálně nezačala, i když na dovolené si na banánu vyloženě pochutnával. Chutná mu i bílý jogurt a někdy na večeři sní pár lžiček rýžové kašičky. Prso stále může, hlavně teda v noci. To může furt, po hodině, nic ho neruší, ba naopak. V tomto ohledu se bohužel nic nezměnilo. A můžu jen doufat, že spí blbě kvůli zoubkům - haha, stále velká bezzubá nula.
Co ho baví? My. Děti, animátoři. Kousátka. Zvukové hračky. Kubíkova auta. Lego. Ideálně to nejmenší, které objeví. Společenské hry. Samozřejmě dychtí po mobilu, ovladači, jakémkoliv papíru a igelitu. Začíná nebezpečná éra průzkumná, zase budu zacpávat zásuvky, hlídat šuplíky a mini kostičky a ptákoviny z kinder vajec. Včera si udělal sám první modřinu, když se třískl vagónem z Dupla do kolena. Vlásky rostou, seborea stále zůstává, asi zas budu muset zakročit. Mě tak nebaví ty vlasy mazat. Už se nevlezl do vaničky, tak se koupe ve velké vaně na břichu a je z toho hotový. Ve sporťáku celkem fajn. V šátku taky. A Kibi na dovolené taky přijal.
Jak vidíte, máme se fajn. Jsme spokojení, že je nás tolik. Máme za sebou první dovolenou v pěti. Čeká nás první rodinné focení v tomto počtu a moc se těším, jaké fotky nám Markéta zase vymazlí
Mě se mooc líbí, jak je z každým článkem o Matějovi víc a víc cítit, jak je to s ním super a ubývá toho pláče (ve propěch vztekání a stále potřebného prsa) - čtu to jedním dechem, protože má Matěj dle Vašeho popisu osobnostní dvojče - mého synka :D Je o měsíc mladší a vždycky pak přesně sedí to, co píšete o Matějkovi. Opatrujte se, přeji Matějovi dobrou nerušenou noc, abyste i vy mohla trochu pomazlit spánkový cyklus. PS: hodně štěstí v MAMABLOGU roku!!
OdpovědětVymazatBáro, tak ráda vás tady vidím a ty zprávy od vás mi dělají radost ♥ Jo, Matěj je lepší a lepší, i když teď měl šestou nemoc a chtěla jsem ho poslat babičce na prázdniny, jak byl protivný :) Jinak srdečně s Matějem zdravíme Vašeho syna, byli by to fajn parťáci :D PS: děkuju, nic pro to aktivně nedělám, až se trochu stydím, ale už tak nějak cítím, že tam nepatřím. Nechala jsem to osudu, ale do Prahy se na výlet rozhodně nechystám :D
Vymazat