pátek 24. května 2019

Slovensko / 4 dny s dětmi ve Vysokých Tatrách na začátku letní sezóny

Nadpis je v tomto případě lehce zavádějící. Ač se půlka května může v našich končinách jevit jako svěží začátek léta, v horách je všechno jinak. Letos teda bylo všechno jinak i všude jinde, ale vysoké hory mají většinou v půli května ještě sezónu zimní. Minimálně něco mezi. Až do půlky června jsou v Tatrách dokonce uzavřeny mnohé turistické trasy, označené jako zimní cesty. Jednak kvůli bezpečnosti, sněhu, ale také kvůli ochraně přírody, která se po dlouhé zimě probouzí k životu. Každý rok si říkáme, že už v květnu na dovolenou nepojedeme. Tento termín nám přináší smůlu. Snad pokaždé, když někam v květnu vyrazíme, trneme, jestli nám bude stačit pláštěnka, nebo budeme potřebovat zimní boty. Květnové počasí nás zaskočilo v Třeboni, ale i na Korsice a v Neapoli. Myslím ale, že napřesrok zase vyměkneme, a těch pár dní volna využijeme k novým cestám...


Z Brna do Nivnice. Z Nivnice do Lomnice

Cestu jsme si rozpůlili, protože jsme do Vysokých Tater nevyráželi z Brna, ale od našich, kteří bydlí pár kilometrů od slovenských hranic. Od hraničního přechodu ve Starém Hrozenkově jsme na místě byli za necelé tři hodiny s jednou čůrací pauzou. Trenčín. Žilina. Ružomberok. Liptovský Mikuláš. Poprad. Matěj se na první delší cestě autem předvedl ve své nejlepší formě a s krátkou nevinnou přestávkou to prospal. Ani neustálé a z obou stran otravné „Kdy už tam budeme" ho nevzrušilo. Touto trasou jsme jeli do Tater už dvakrát předtím, nikdy jsem si ale nevšimla, jak je cesta vyloženě malebná. Projíždí se všemi těmi hornatými a lesnatými nádherami, počínajíc Bílými Karpatami, kolem Malé i Velké Fatry, zakončeno velikány ve Vysokých Tatrách. Kdekoliv by člověk zastavil a ubytoval se (samozřejmě mimo velká města), výšlapy do přírody by si dosyta užil.

 
Ubytování v moderním apartmánu ve Velké Lomnici
 
Prvně jsme chtěli využít nějaké výhodné nabídky ubytování přes Slevomat. Vzhledem k tomu, že jsme velká rodina a máme nějaké specifické požadavky, to nebylo tak jednoduché, a konečné nabídky nevyšly vlastně nijak výhodně. Takže jsme skončili u našeho oblíbeného Booking. Vybrali jsme Apartmány Veka ve Velké Lomnici, což nám přišlo jako fajn výchozí bod pro výlety do Tatranského národního parku. S majitelem jsme se sice ani jednou nepotkali, komunikoval s námi přes WhatsApp a všechny dotazy ochotně zodpovídal. Velmi hezký a prostorný byt (1/4 domu) se vstupem na okrasnou zahradu přímo z obytné místnosti. Chtěli jsme prostor a dvě ložnice, což se nám na 75 m2 splnilo. Díky tomu, že jsme zde bydleli mimo sezónu, jsme měli absolutní soukromí. Ubytování velmi moderní, dokonale čisté, plně vybavené. Mělo však i svoje nevýhody - slabá wifi a absence dětského hřiště (které tady mělo být). Dětské hřiště prý nepřežilo zimu a nové by mělo každým dnem dorazit. No, snad ano. Děti si vyhrály i tak, běhaly po zahradě kolem domu, užívaly si houpačku, krmily mravence, stavěly z hlíny a kamínků.
 

 
Den první: Bachledka - lanovka, chodník korunami stromů a naučné stezky
 
První den v Tatrách byl chladný, nicméně polojasný, mohli jsme tak ještě půlden po cestě využít k nějakému menšímu výletu. Vyjeli jsme z Velké Lomnice směrem na Ždiar, zhruba za 20 minut nás už navedly cedule „Bachledova Dolina“ a „Bachledka Ski & Sun“. V období "před dětmi" jsme tady strávili týden na lyžích a bylo to fajn středisko. Parkoviště za 3 EUR, které naštěstí bylo mimo sezónu skoro prázdné, mohli jsme tak zaparkovat úplně nahoře skoro u pokladny na lanovku. Nahoru do kopce ke stezce korunami stromů můžete buďto pěšky nebo kabinovou lanovkou. Pěšky asi 2,5 kilometru, lanovkou 8 minut. Rodinné vstupné (lanovka + stezka) 49 EUR. Ve větru se silně
houpající lanovka nás vyvezla bez čekání nahoru, kde bohužel zrovna probíhá poměrně rozsáhlá stavba panoramatické restaurace, což trochu kazilo dojem. Lanovka převeze i kočárek, kterým můžete projet i celý Chodník korunami stromů (pokud s sebou nemáte, můžete si nějaký dokonce zdarma oproti záloze půjčit). My jsme byli bez kočáru a Matěj se celé Tatry výhradně nosil. Stezka byla super atrakce pro děti, je nenáročná a zábavná. Velmi mírné stoupání a délka necelých 1300 metrů, dělají ze stezky perfektní cíl rodinného výletu – zvládnou ho v pohodě i malé děti. Cestou míjíte mnoho naučných stanovišť, kde se seznámíte s místní faunou a flórou. Z chodníku pozvolna vystoupáte na 32 metrů vysokou vyhlídkovou věž, odkud jde krásně vidět Lomnický Štít. Dolů opět stejnou cestou nebo tobogánem (od 120 cm výšky) – za nás byl ještě zavřený, i když nevím, kdo z nás by si na něj troufl. Zpátky na zemi můžete děti vypustit na dvě pěkná hřiště a můžete si dát něco malého k občerstvení, k dispozici zdarma WC. Na dohled od vršku lanovky je i pěkná rozhledna, děti mohou projít naučnou stezku k Jezerskému jazeru, nebo si v lese zahrát pátrací hru „Gorgyho elixír života“. Květen se ještě nepovažuje za sezónu, některé atrakce ve skiresortu nebyly ještě otevřené – je tady např. nejdelší bobová dráha v Tatrách, měla by tady být i minizoo a trampolínky. Chodník korunami stromů jsme si všichni užili, i přes nepříjemný vítr a zbytky sněhu všude kolem. Všechny potřebné informace o středisku, atrakcích a službách najdete na webu Bachledka.




 
Den druhý: Štrbské Pleso - vlak, déšť a procházky 
 
Tento den se jako jediný opravdu moc nevyvedl. Autem jsme zajeli do Starého Smokovce, odtud vyrazili tatranskou úzkokolejkou do stanice Štrbské Pleso. Pro naše děti byl právě toto vrchol dne. Jízda vlakem nikdy nezklame a jízda takovým terénem je rozhodně dobrodružstvím, které byste s dětmi neměli vynechat. Měli jsme spoustu času popovídat si o obrovských polomech a taky o hnědých a suchých stromech. Původní plány byly dva. Stezkou od Štrbského plesa k Popradskému plesu (délka okruhu 11,4 km, čas 3,5 hodiny). A taky od Štrbského Plesa k vodopádu Skok (délka okruhu 10,6 km, čas 3 hodiny). Oba dva cíle byly velmi smělé a vzhledem k podmínkám nakonec i nereálné. Od obou cílů nás totiž odradili znalí místní, s dětmi by to v takovém počasí nebylo nic příjemného. Nicméně je tady zmiňuju, pro sebe do budoucna a pro vás k inspiraci. Něco však projít šlo. Mini procházka k jezírkům lásky (Jazierka lásky), která vám z centra města zabere tak 15 minut. Dále nenáročná a bezbariérová stezka vede kolem Štrbského plesa (5 km, 2,5 hodiny), po cestě potkáte 40 infopanelů, které povídají o místní fauně a flóře. A co by to bylo za fotku ze Štrbského Plesa bez fotky skokanských můstků. I k těm se dá udělat jednoduchý výlet (2,5 km, 45 minut). Stezka vede kolem hotelu Patria. Pokud by vaše děti měly málo adrenalinu, můžete v obci vyzkoušet velké lanové centrum s názvem Veveričí park. Ještě mě napadá, že jestli hledáte alternativu k vlaku, ze Štrby vás ke Štrbskému Plesu vyveze legendární zubačka. Všechny potřebné informace o Štrbském Plesu, aktivitách a službách najdete na webu.




Den třetí: Starý Smokovec - Hrebienok, vodopády a atrakce pro děti

Tentokrát nám počasí přálo, ráno nás dokonce vzbudilo sluníčko. Vzduch sice víc než čerstvý, ale ty paprsky vlily velký optimismus do našich těl. Jedeme podruhé do Starého Smokovce. Stejné parkoviště pod železniční stanicí je vzdálené asi 500 metrů od stanice pozemní lanovky vedoucí na Hrebienok. Cestovat mimo sezónu má své nesporné výhody, všude bylo relativně málo lidí a fronta na lístky prakticky žádná. Nesnášíme davy, takže se v nás pokaždé bije dilema - nejisté počasí versus mraky lidí. Už samotná jízda pozemní lanovkou potěší každé dítě. Za pět minut jsme nahoře, v turistickém a lyžařském centru Hrebienok (1285 m nad mořem), které se od naší poslední návštěvy hodně rozrostlo. Hrebienok je skvělým výchozím bodem pro výlety do Malé Studené doliny, Velké Studené doliny a taky na Slavkovský štít. My jsme zvolili lehčí trasu k nedalekým vodopádům, vhodnou i pro děti. Když jsem se dívala zpětně na Sports Tracker, celý okruh měří necelých 5 kilometrů. První část trasy (označovaná jako Tatranská magistrála) až k rozcestí nad Rainerovou chatou je dokonce sjízdná i s kočárkem. My měli nosítko, protože jsme chtěli pokračovat dál a výš. Tam už byl terén složitější a pro děti zajímavější. Poskakování po velkých kamenech je bavilo a ani jednou si nestěžovali. Tatranská magistrála pokračuje dál směrem na Zamkovského chatu a po 1,8 km jsme dorazili k Obrovskému vodopádu (20 m vysoký). Dali jsme sváču a vydali se zpět. Dole u mostku jsme odbočili k Rainerově chatě. Nejstarší chata v Tatrách a zároveň amatérské muzeum nosičů. Najdete tady spoustu fotek a rekordů, je neuvěřitelné, co lidské tělo zvládne. Několik šerpů jsme potkali a klobouk dolů. Od Rainerovy chaty se po modré dostanete k dalším krásným vodním kaskádám - k Vodopádům Studeného potoka. Nad vodopády je potřeba napojit se na zelenou, která vás dovede kolem Bilíkovy chaty zpět na Hrebienok. I tady se zabavíte a je fajn, pokud vám zbyde nějaký čas. V místě zvaném Tatranský dóm bylo možné letos obdivovat Baziliku sv. Petra vytvořenou z ledu (pouze v zimní sezóně). Odpočinout na dřevěných lehátkách si můžete v tzv. Příjemné zóně s galerií medvědích soch, navíc si s dětmi můžete počíst o medvědech na deseti infopanelech. Pokud byste měli zážitků málo, v hotelu Hrebienok najdete interaktivní galerii světla s názvem Kvantarium (středa až neděle, 9-16). V osmi místnostech si užijete multimediální show, interaktivní exponáty, fyzikální jevy. Více informací včetně promo video najdete tady.






 
Den čtvrtý: Popradské pleso - voda, sníh a tradiční jídlo

Naše cesta začíná u železniční stanice Popradské pleso (nejeli jsme tentokrát vláčkem, ale autem, které jsme u dráhy zaparkovali za 6 EUR na den). S tímto parkovacím lístkem můžete pak ještě zaparkovat ve Starém Smokovci u autobusového nádraží, čehož odpoledne rádi využijeme. Trasa k Popradskému plesu vede celou dobu po asfaltové silnici, takže je sjízdná i s kočárkem. Trasa nad železnicí vede polomem a zanedlouho se vchází do lesa, kde ještě ležely hromady sněhu. Cestou jsme minuli menší vodopád, asi po 4 km vycházíme z lesa a otevírá se nám krásný výhled na všechny ty velikány kolem. Cestou ještě míjíme odbočku na Symbolický hřbitov obětí Tater, kam jsme se bohužel nemohli podívat, protože trasa byla ještě zavřená. Jinak ale rozhodně stojí za návštěvu! Celá trasa nahoru k plesu je 4,5 dlouhá a stojí za to děti do kopce povzbuzovat. Popradské pleso je nádherné, bylo tady ještě dost sněhu, takže obejít by se s dětmi za našich podmínek nedalo, jinak se dá (necelé dva kilometry). My jsme strávili poměrně dost času u vody (samozřejmě jsme piknikovou deku zapomněli v autě). Děti zkoumaly pulce a přilehlé mokřady, já kojila Matějka. Ve velké horské chatě jsme si dali halušky a domácí klobásu, pozorovali turisty, jak šplhají na okolní štíty, Klárka vylezla na umělou lezeckou stěnu a vydali jsme se zpět. Zase 4,5 km, tentokrát převážně směrem dolů. Ke konci už byly dost unavené, z jednotvárné cesty trochu unuděné a já poměrně rozbolavělá z dlouhého nošení. Ale pokořili jsme nějakých 10 km a hezky se nám večer usínalo.

 





 
Cukrárna U Elišky - to nejlepší místo na kafe a dort nejen v Tatrách

Možná je trochu trapné psát v takovém cestopisném článku o kavárně, ale prostě musím. Tohle místo můžeme i v kavárenském Brně tiše závidět. Zatím jsem totiž nenašla místo, které by v sobě dokázalo skloubit výbornou kávu, skvělé dezerty, designové prostředí a dětský svět. Až do Starého Smokovce jsem si pro tento zážitek musela zajet. Cukrárnu u Elišky asi neminete, leží na cestě na pozemní lanovku na Hrebienok. Interiér je dokonalý, káva i sladké výborné, v zadní části čistý dětský koutek. Ze čtyř dnů jsme tady dva zakončili.



 
Další tipy na letní dovolenou s dětmi v Tatrách

  • Tatranská divočina: eko-friendly projekt pro rodiny s dětmi
  • Výlet lanovkou na Skalnaté pleso: astronomická a meteorologická observatoř, ekopark "Svištia krajinka" a taky zábavní prostor "Kamzíkovo"
  • Výlet lanovkou na Lomnický štít: už jen finální část cesty visutou kabinkou je zážitek, posedět můžete ve stylové kavárně Dedo, vyfotit se můžete na vyhlídkové terase, pokochat se v botanické zahradě, část cesty dolů je možné sjet na bezmotorových tříkolkách
  • Výlet lanovkou do Lomnického sedla, které je skvělým vyhlídkovým místem
  • Summer Tubing: 100 metrů dlouhý tobogán na Hrebienoku
  • Zábavný park Orlíkovo na Štrbském Plese
  • Rodinná túra k Zelenému plesu: 13,8 km, start v Tatranské kotlině, cíl Chata pri Zelenom plese
  • Lanové centrum Spider Park ve Ždiaru
  • Relax park Jazierko v Tatranské Lomnici
  • Lanový park AquaCity v Popradu
  • Wild Park Resort s exotickými zvířaty
  • Zoopark v Gerlachově
  • Family Park Strachankovo ve Ždiaru: malá farma, pohádkový chodník, hřiště

Zdroj: Google

Tipy na indoor aktivity v Tatrách

  • Aquacity Poprad: 13 venkovních a vnitřních bazénů, tobogány, 350 vodních atrakcí, největší wellness centrum na Slovensku
  • Tricklandia: unikátní galerie optických iluzí ve Starém Smokovci, na ploše 500 m2 se nachází 24 atrakcí založených na trick-artu
  • Muzeum TANAPu v Tatranské Lomnici je otevřené celoročně
  • Galéria Dobrá hračka v Tatranské Lomnici: indoor herna (500 m2), dopravní hřiště, chytré hračky, hry na profese a spousta dalších atrakcí

Žádné komentáře:

Okomentovat