úterý 26. června 2018

Pohodlné barefoot tenisky Vivobarefoot Primus

Loni Jakoubek v létě nosil svoje první Viva - Primus Mini a dodnes je vychvaluju do nebes a každému je ráda doporučuju. Podrobnou recenzi si můžete přečíst tady. A vlastně nevím, proč jsem je neobjednala i letos, když by mu ještě velikostně seděly. Na tolik věcí jsem konzervativní, ale tady jsem chtěla experimentovat kvůli designu. A proto jsem sáhla sice po Primusech, ale ne po těch s označením Mini, ale s označením Primus Kids. A musím říct, že ty loňské byly o něco lepší.
 

Boty značky Vivobarefoot máme doma v několika variantách a zatím nikdy nezklamaly. Pořád je vidím jako velice kvalitní a pohodlné barefoot botky. Jsou měkké, odolné a dobře zpracované. Ke koženým Filii jsem chtěla Jakubovi pořídit i lehčí prodyšné tenisky. Po dobré zkušenosti z loňska jsem neváhala a sáhla po osvědčené značce. Černo zelená kombinace mi přišla děsně cool a velikostně mu perfektně sedly.
 

 
Na Vivech se mi moc líbí tvar špičky a i když se obecně doporučují spíš na širší nohy, skvěle sedí i normální noze. Gumový přesah, který chrání botu a hlavně špičku, je u dětských bot výborný tah.
 
 
3 mm tlustá podrážka a hmotnost 88 gramů (u boty velikosti 25) jsou zárukou pohodlné a lehké chůze.
 

 
Zapínání není na suchý zip ani na tkaničku. Mají takovou stahovací gumku s jezdcem, kterou botu povolíte nebo utáhnete.
 
 
Materiál je kombinovaný - ve špičkové části nártu je prodyšná síťovina (mesh), zbytek nártu a kolem kotníku je něco, co vypadá jako neoprén, spodní části jsou kožené. "Neoprén" má výhody i nevýhody, je pružný a hezky obepne nohu, na druhou stranu mi přijde, že míň luftuje. Kdybych měla srovnat potivost nohy s celokoženými Filii (které na první pohled vypadají robustnější), Filii jsou na tom o něco lépe.
 

 
Co vidím jako velkou nevýhodu Primus Kids je nazouvání. Větší velikosti, potažmo větší děti už si asi v pohodě poradí, ale můj názor je, že tyto boty si tříleté dítě velice těžko obuje samo. Mám ráda, když je dítě samostatné, nebo když se aspoň samostatným snaží být. Filii si Kuba obouvá a vyzouvá sám, bez větších problémů, snad jen někdy splete nohy :) Tato Viva si obul sám maximálně třikrát (vyzouvání je ok). Jdou strašně těžko nazout. Nemají suchý zip, nazouvají se jako capáčky - roztažením, ale velice ztuha. Někdy s tím mám sama problém. To, jak jdou těžkou nazout s sebou nese i jednu výhodu, potom opravdu krásně sedí na noze.
 
 
Kubík je nosí moc rád, jsou mu pohodlné, dobře v nich běhá, ale do školky bych mu je prostě nedala, asi by totiž šel na procházku bosej...

4 komentáře:

  1. Ahoj Jani, jsem ráda, že tvoje recenze můžu posílat dál do světa jedné rodině, která také najela na barefoot.
    Tvůj blog čtu ráda, a proto jsem tě nominovala na blogerské ocenenění Liebster Award. Více v tomto příspěvku http://www.adinajustina.com/cs/2018/07/01/nominace-na-liebster-award/

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Hani, dekuji. Vazim si toho. Ja se ted potykam s podobnou otazkou jako ty, jestli to porad ma smysl a do jake miry se tomu vlastne jeste venovat. Ale porad me to bavi, takze zatim asi neprestanu. Dekuji za nominaci ❤

      Smazat
  2. Moc hezký článek na barefoot botičky jsme také s dcerkou a synkem najeli. A musím říct že se jim v tom chodí lépe než v klasických botech.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Báro, ano, už si moc chůzi v něčem jiném nedovedu představit. Ale třeba zimní sněhule a nazouváky k vodě řešíme kompromisem.

      Smazat