Asi to nebylo nutné. Chlupáč říká, že to bylo zbytečné. Nějak tak tuším, že se to ale dělá. A rozhodla jsem se, že chci. Ve středu měla Klárka ve školce letní slavnost, kde měly děti připravené krásné vystoupení na téma čtyř živlů. A já byla jako správná matka dojatá. Tak nějak mě to sebralo. Jak jsou děti šikovné, co všechno se dokážou naučit. Samy. Pokud je jim k tomu dána příležitost a mají vhodné prostředí. Nežijeme v ideálním světě, i na naší Montessori školce mi některé věci vadí, ale jsem šťastná, že sem Klárka chodí. Že tomu tak osud chtěl a to jedno jediné místečko se v září fakt uvolnilo, jen pro ni. Nebylo to pro ni lehké. Byla jediná nová v poměrně malé skupině dětí. Rozhodně neproplula tím prvním rokem bez šrámu. O školce nám moc nepovídá. Občas řekne něco, co mě potěší, občas prozradí něco, z čeho vnitřně zuřím. A každý den jsem překvapená. Když přijde domů s přihlouplou písničkou. Když dělá ty pitomé grimasy, které ji tam učí bůhvíkdo. A nebo taky, když mi názorně ukáže, že umí s přehledem převázat dárek provázkem. Podceňujeme je. Vědomky i nevědomky. A oni toho umí víc, než si dokážeme představit.
V Montessori vládne řád. Žádná anarchie. Je to klidné prostředí, které se podařilo učitelkám vytvořit. Učitelky, které respektují, které nenutí. A za to jsem vděčná. Vím, že je tam o ni dobře postaráno. Nemám o ni strach. A proto si myslím, že je fajn kolektivu poděkovat. Je jich tam celkem pět. Kytku jsem kupovat nechtěla. Ani kornout s oříšky. Na to, abychom s Klárkou v pětatřiceti stupních vyráběly domácí mýdlo nebo svíčky, jsem se cítila unavená. Ale zase jsem ji chtěla trochu zapojit. Aby do toho koupeného dárku dala něco osobního. Aby se na tom podílela, aby rozhodla, který komu dá, jakou washi pásku pro koho použije. Tak jsme se včera večer pustily do kreativního balení krabiček. Mimochodem - vybrala jsem bylinné bio čaje z milovaného Sonnentoru.
SEZNAM VĚCÍ, KTERÉ JSEM NA ZDOBENÍ BALÍCÍHO PAPÍRU VYUŽILA
- Jednobarevný balící papír, matný, aby na něj šlo tisknout a barva držela
- Washi pásky, nebo izolepa
- Dřevěnou kostku, příp. něco jiného, co poslouží jako základ razítka
- Pěnový papír (na razítko i jmenovku)
- Lepidlo, příp. tavnou pistoli
- Razítkovou barvu nebo razítkovací polštářek, příp. tempery
- Raznici/děrovačku nějakého většího formátu (na jmenovku)
- Děrovačku (postačí i nůžky, nůž, něco, čím uděláte do jmenovky oko na provlečení provázku)
- Provázek, stuha
Krabičky čaje jsme s Klárou zabalily do obyčejného hnědého papíru, k přelepení použily barevné washi pásky. Z pěnového papíru jsem vyrobila razítko (z pěnového archu jsem vystříhla požadovaný tvar - v našem případě srdíčko, nalepila sekundovým lepidlem na dřevěnou kostku). K nanášení barvy nejlépe posloužil velký razítkovací polštářek Stampo Baby. Klára tiskla. Už někdy před Vánocemi jsem pořídila velkou děrovačku, která zvládne i pěnovku. Klárka si tedy vyrazila několik koleček z pěnového papíru na jmenovky. Děrovacími kleštěmi do pěnových koleček udělala dírky na provlečení provázku. Sama si odměřila provázky a tak moc mě zaskočilo, že si sama dárky převázala. Intuitivně, jakoby přesně věděla, jak se to dělá. Mašličky se sice nekonaly, ale to vůbec nevadí. Protože jmenovky jsou malinké, nadepsala jsem je já.
Klárka dnes dárky ve školce předala a zdálo se, že udělaly velkou radost.
Klárka dnes dárky ve školce předala a zdálo se, že udělaly velkou radost.
To je moc mié a vypadá to krásně. ve středu je vízo a já stále nevím čím naší paní učitelku, uplnou vílu a nejskvělejší osobu potěšíme.
OdpovědětVymazatVenecek do vlasu? Handmade? ❤
Vymazat