Ano, i to se občas stává, i když to u nás není běžné. Dnes ráno prostě lilo tak, že se mi nechtělo vylézat a navlékat pláštěnky a gumáky a tak. Hřiště by stejně nepřicházelo v úvahu a Kláru by nebavilo jen tak se procházet v dešti. Potřebuje akci.
Ale co s těmi rarachy doma? Mám tři zásady, aby to fungovalo a přežili jsme jakžtakž v psychickém zdraví.
1. Uplatit je jídlem a nějakými mlsy podle věku, ideální je ovoce, sušené ovoce, oříšky, křupky - zkrátka něco, čeho je moc a udělá to velkou parádu.
2. Najít pro ně nějakou aktivitu, která je naprosto neokoukaná a vzácná - půl hodiny jsem nevěděla o Jakubovi, když olupoval z balkónových dveří samolepky na sklo (bral to důkladně jednu po druhé, dosáhl i na ty nejvyšší, to jsem ale měla strach, že se překotí, jak se natahuje). Pak je jednu po druhé ochutnával a mačkal a házel pod sebe.
3. Nechat je blbnout spolu, nenapomínat, neusměrňovat, trochu přimhouřit oči a spoléhat na vyšší moc, že se nic nestane. Domeček z Ikey to přežil, girlanda, světýlka taky. Řev byl jen jednou, zato smíchu bylo habaděj.
Žádné komentáře:
Okomentovat