pátek 23. ledna 2015

Knižní výzva / A dost! Francouzské děti nedělají scény

Mise splněna. Další motivační knížka přečtena. A výsledek? Celkem vtipná beletrie, nad míru zajímavá reportáž, ale víceméně ztráta času pro toho, kdo hledá nějaké chytré rady a inspiraci, jak na věc :)

Kdysi jsem si pořídila tuto knihu od Pamely Druckermanové - A dost! Francouzské děti nedělají scény. Kniha popisuje nekompromisní střet amerického pohledu na výchovu dítěte s tím francouzským. Formou reportáže popisuje americká autorka své zkušenosti po přestěhování se do Paříže. Zdá se, že Pařížanky prožívají zcela jinak už svá těhotenství (urputně si hlídají postavu, nicméně neřeší "zakázané" potraviny jako třeba plísňové sýry, nebo víno) a po narození dítěte se co nejdřív snaží o jeho samostatnost. Mnohé z nich s kojením přestanou dřív než vůbec začnou, formou vyplakání řeší naučení se celonočnímu spánku už u velmi malých miminek, na dětská hřiště chodí v lodičkách a své děti pozorují jen z dálky, nechávají svá dítka čekat, podporují je v tom, aby si hrála sama, od necelého roku děti posílají do jeslí a samy se vrací do práce. Jako, proč ne, mnohé z nás v tom najdou jistě nějakou inspiraci. Navíc to jsou celkem známé věci, žádná aplikovaná fyzika. Mně osobně to ale moc nesedělo, já si s Fazůlkou hraju ráda, ráda ji doprovázím na jejích výpravách na dětská hřiště, pro mokrá období jsem si pořídila holínky a kojení považuju za naprostou samozřejmost.

Co mě z knihy naopak zaujalo:
- jak Francouzi už u svých malých dětí pěstují zažitou lásku k jídlu, od prvních příkrmů zavádějí několikachodová menu včetně nejrozmanitějších druhů sýra
- jak Francouzky dbají na svůj osobní život, na svoji postavu, vše se netočí jen kolem dítěte
- zajímavá sonda do francouzského sociálního systému, je až k neuvěření, jak stát podporuje rodiny s dětmi (např. dotované chůvy, zdravotnická péče, cvičení a rehabilitace po porodu...)

Musím přiznat, že kniha se četla dobře, byla veselá a v jistých ohledech zajímavá. Rozhodně bych ji nedoporučila jako nějakou příručku pro mladé rodiče, spíš jako lehké čtení k odpolední kávě.

Přes to všechno, co jsem napsala, chce si někdo knihu pořídit? Mám tady totiž jeden nepotřebný výtisk a místa v knihovně rapidně ubývá... Pokud má některá z matek (nebo otců) zájem, napište mi do komentáře, proč si chcete knihu přečíst. Pokud vás bude víc, vylosujeme s Fazůlkou jednoho šťastného a knihu pošleme dál.

4 komentáře:

  1. Knihu by som si rada precitala,lebo vo vseobecnosti citam rada.Pri kojeni,v sprche(etikety na sprchacoch) vsade.Ako bezdetna som mala sice viac moznosti a casu ale aj teraz si rada najdem chvilku na relax pri knihe.To kojenie ja ti neviem,ale to ti je tak perfektna vec,nerozumiem,preco sa ho zeny dobrovolne vzdavaju.Co robia,ked sa imv noci deticky budia? U nas zaberie len cicik.A kedze dcerka spi s nami v posteli,tak rano ani neviem ako casto som kojila.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Luci, vypadá to, že jsi jediná zájemkyně, tudíž kniha je tvoje :) Pošli mi prosím na email (jana.chlupova@gmail.com) svoji adresu a my zajdeme na poštu. V knize nijak nerozebírali důvody, proč ženy v Paříži moc nekojí, ale taky tomu nerozumím. Já dceru kojím dodnes (16m) a je to krásná věc, oběma nám to pořád něco dává.

      Smazat
    2. Este pockajme,ci sa neozve niekto dalsi,na Slovensko by si mala zbytocne drahe postovne :)

      Smazat
    3. Luci, myslím, že náš rodinný rozpočet to unese :))

      Smazat