Plány na 2015

Zásadně si nedávám předsevzetí, nikdy jsem to nedělala a myslím, že s tím nikdy nezačnu. Nemám ráda tyto prvoplánové akce, například když si přesně na Nový rok lidi řeknou "zhubnu", "přestanu kouřit", "začnu běhat", "najdu si přítele". Nefunguje to. První den v roce není nijak magický, aby nám v tom pomohl.

Na druhou stranu chápu, že závěr roku nutí rekapitulovat a taky trochu plánovat. Co bych si přála v roce 2015 stihnout a dokázat?

Moje klíčová role je bezesporu role mámy. Chci být o kapku lepší mámou, klidnější a vyrovnanější, chci si zachovat chladnou hlavu a zdravý rozum při dceřiných návalech vzteku, obdobích vzdoru, při všech těch jejích bitvách osobností. Respektovat její osobnost, její mladou mysl. Křik neoplácet křikem! Třeba mi k tomu dopomohou knihy, které mám v seznamu What to read: Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly a Vychováváme děti a rosteme s nimi. Chci, aby moje dcera byla šťastná. Také chci, aby se Fazůlka rozvíjela po všech stránkách, proto budeme dále navštěvovat kroužky a kurzy stávající a začneme hledat nové možnosti, které nám smysluplně vyplní volný čas. Na jaro nás zaregistruju v knihovně a začneme pravidelně poznávat prostředí, které já od dětství miluju. Knihovna Jiřího Mahena v Brně nabízí navíc výtvarné a pohybové herny, autogramiády dětských autorů, čtení pro děti. Na toto se opravdu těším. Také od příštího týdne začínáme docházet do Montessori. Líbí se mi Montessori aktivity, hračky, smysl této vzdělávací metody, ale jsem zvědavá, jak moje zatím neorganizovaná střela zvládne respektovat přísná pravidla. Až konečně přijde jaro, chtěla bych Klárku zapsat do nějakého kurzu plavání, vodu má ráda, jednou měsíčně s ní chodíme do bazénu, ale chtělo by to jednak pravidelnost, tak nějaký posun v jejích potápěčských dovednostech :) Zajímavá by byla i nějaká výtvarná dílna, ale podle mě bude reálná až od podzimu, kdy budou Klárce dva roky. A protože má Klára ráda děti, v létě bychom chtěli začít s nějakou miniškolkou, aspoň na jedno-dvě dopoledne, aby si zvykala, že máma nebude pořád na blízku.

Druhý blok mých plánů se sice týká také Kláry, ale hlavně jsou to moje resty. Vše se točí kolem fotek. Chci víc fotit, víc natáčet videa, ať máme na očích, jak rychle nám dcera roste. Musím si konečně najít pár večerů a dokončit Klárčino fotoalbum, vybrat z archivu 200 fotek zachycujících první rok života a poslat do fotolabu. No a v neposlední řadě mi doma leží pár fotorámečků, které budou brzy zdobit dětský pokojík, tak musím vybrat ty nejlepší fotky do nich.

Už jsem to nakousla výše a jednou to vydá na samostatný příspěvek i s fotoreportáží, připravujeme Klárce pokojík. Plány byly smělé, přestěhovat na podzim, když bude mít rok. Zavrhla jsem to, z části kvůli mé pohodlnosti, stále jsem si představovala, jak ji budu chodit kojit vedle - kam bych si k ní vlastně lehla?? Ale nelenili jsme a pustili jsme se do příprav. Od zimy 2014 jsem hledala na netu všemožnou inspiraci, barevné kombinace, dekorace, až jsme v srpnu konečně nakoupili barvy a pokojík vymalovali. Barvy jsou super, volba se ukázala jako správná. Máme kombinaci sytě fialové a bílé kávy (šedá mi neprošla :(). Nakoupili jsme pár kousků ikeáckého nábytku, já si online plánovala prostor (znáte Roomstyler?), začala jsem skupovat všemožné stylové dekorace na Fleru. Výsledek? Pokojík je stále jen hernou (stejně jako třeba obývák), není zatím malou ložnicí. I když Klárka už v noci mlíčko nepije, stejně ji pořád mám vedle sebe, závisláci. Ale chtělo by to posunout dál, dokoupit zbývající nábytek, namontovat světla, doladit detaily a hlavně !sebrat odvahu!

V plánech nesmí chybět cestování. Včera jsme s mužem bookli letenky do Říma, mé vysněné destinace. Poletíme začátkem dubna, samozřejmě bereme i dítě. Už je na čase začít studovat informace, jak letět s batoletem. Strašně se těším. Druhá dovolená je zatím jen v našich hlavách, už byla dvakrát odložená, proto tento rok musí klapnout. Milujeme hory v létě, takže cílem jsou italské Dolomity, s přestávkou v Salzburgu a také krátkým nakouknutím do Švýcarska. Stále ještě zvažujeme zimní hory, lyžovačku a sáňkovačku, nicméně si nejsme jistí, jak na to logisticky s Klárou :)

V roce 2015 bych se chtěla věnovat sama sobě o něco víc než v roce 2014, mám pocit, že se trošku zanedbávám po všech stránkách. Vždycky jsem dělala tolik věcí (čtení, běhání, sport, angličtina a němčina...), a teď na to trochu kašlu. Měla bych si líp plánovat čas a naučit se některé věci si ulehčovat (vždyť dát jednou týdně Klárce skleničkový příkrm není zločin :))

Ač to vyšlo na konec mého seznamu, rozhodně to není nejméně důležitá položka, ba naopak. Budu se snažit víc věnovat svým dlouholetým přátelstvím. Klára už je velká holka, takže vyhlašuju konec výmluvám, že je to s ní na kafé prostě náročné.