sobota 3. ledna 2015

Povánoční

Vánoce jsou za námi, Štědrý den a Boží hod jsme strávili pěkně doma ve třech, snažili jsme se užívat těchto krásných chvil, kdy jsme spolu a nikam nespěcháme... Hned na Štěpána jsme autem narvaným k prasknutí vyrazili na cesty po rodině (marně dumám, jaké auto si budeme muset pořídit, až budeme mít děti dvě :))


 

Svátky u babiček a dědečků jsme si hezky užili, já nemusela vařit :) a Klára je vždycky nadšená, když má kolem sebe tolik lidí, kteří se předhánějí v péči.

Top momenty:
  • dva nové kočárky, které Klárka našla pod stromečkem (může se přetrhnout, aby povozila Julinku, miminko, pitíčko, nebo třeba lego). Když vozí, tváří se strašně důležitě a při každé příležitosti hodí okem do nějakého zrcadla poblíž...
  • další setkání Klárky se svým prvním a zatím jediným bratrancem - Honzíkem (kluk roste jak z vody, má 4,5 měsíce a je skoro tak dlouhý jak Klára)
  • prohlubování umění řeči :) Jasně vede "baba", "babííí", "babiš...a", "ďda", také se k naší libosti naučila používat zřetelné "nene"
  • co je lepšího než sada barevných pastelek? Sada 100 barevných pastelek, které objevila v mém dětském šuplíku
  • zima bez sněhu je jako kafé bez mlíka, takže díkybohu jsme se dočkali a dosyta užili. Děda zabodoval, když vytáhl moje staré boby. Žeby menší trénink na hory?
  • co by to bylo za Vánoce, kdyby Kláru nezačaly zlobit zuby? Pár dní jsme si užili protivného miminka a zuby stále venku nejsou. A to jich máme před sebou ještě 14!
  • neplánovaně jsme Klárce ukázali silvestrovské oslavy. Samozřejmě se vzbudila, když odbila půlnoc a začaly lítat petardy. Když jsem za ní přišla do pokoje a ona vyděšeně ukazovala k oknu, přišlo mi nejmoudřejší ukázat jí tu slávu. Tak jsme spolu stály 20 minut v okně a podle jejího výrazu ve tváři a radostného výskání soudím, že Klárka nikdy nic hezčího neviděla

Žádné komentáře:

Okomentovat