Jednoznačně vede aktivita "roztrhej, co se dá". Co by to bylo za den, kdyby aspoň jednou (no ok, tak dvakrát) neuloupila na záchodě kousek toaleťáku a nerozcupovala ho na kousky. Nikdy bych nevěřila, že jde jeden malý ústřižek toaletního papíru roztrhat na takové malé nicky. Zhruba na dvěstěpadesátdva kousků. A jelikož je třívrstvý, máme trojnásobnou radost, jelikož loupe vrstvu po vrstvě. Fakt! Kousíčky papíru se nejlíp vybírají z dlouhovlasého koberce. V nestřežených chvílích ho žere, ve střežených chvílích ho po drobečcích háže do záchodové mísy a do nočníku. Někdy je z mísy znovu vybírá. A doufejme, že potom už je nepojídá. Podobně dobře poslouží i kuchyňská papírová utěrka, papírový kapesník, vatový tampon, účtenka. Když k nám přijdete na návštěvu, nenechávejte prosím peněženku níž než metr a půl nad zemí. Neručíme za ni :)
V komoře máme dva košíčky plné kolíků na prádlo. V každém je jich zhruba 30. Každý den se jich dožaduje. Nikdy nestačí jen jeden košík, musí mít oba dva, najednou. Odnese si je do jedné z místností, z co největší výšky vysype a rozhazuje je. Pak začne skládat zpátky, já zaplesám, a ona ve vteřině opět vysype. Taky je moc ráda rozebírá na dvě půlky a vyžaduje moje zapojení u montáže. Neverendingstory. Hodně podobně se hraje s kaštany, které jsme na podzim společně v parku sbíraly. Přišla mi to jako hezká, jednoduchá a přírodní hračka. Je fakt, že ji kaštany drží už několik měsíců, postupně jich ubývá, z hezké plechovky nenápadně mizí pod komodou, za sedačkou, v odpadkovém koši, ve tříděném odpadu... Ale nejlepší věc na kaštanech je ta, že se pěkně žumlají. Vím, že to není úplně dle zásad BOZP, ale co. A táta ji naučil, jak se plivou do dálky.
Klárku obecně bere elektronika. Mobily, televize, rádia. Televizi si zatím zapne jen náhodou, ale radiobudík v ložnici, to je vám věc. Objevila tlačítko, kterým jsem já v životě rádio nezapnula (na boku má totiž zcela jiné a oficiální vypínátko). Její tlačítko funguje. Neuvěřitelné. A hned vedle něj je také tlačítko, kterým zase rádio vypne. Neuvěřitelné. Na druhou stranu se těch zvuků trochu bojí, vždycky ho zapne a peláší pryč, daleko od něj. Až na můj povel ho jde vypnout.
Při zařizování pokojíku jsme koupili malou knihovničku, takový čtverec metr na metr. Polici jsme ani nestihli namontovat, protože Klára uvnitř našla svůj druhý domov. Každou chvíli si tam zaleze, nosí si tam věci, Julinku, kartáček na zuby, jídlo. S nekonečným zaujetím si prohlíží a prstíkem projíždí každou předvrtanou dírku na polici (je jich tam zhruba 50).
Klára je povaleč. Objevila kouzlo povalování se. Od té doby, co umí vylézt na sedačku, ráda se po ní válí, nekontrolovaně a labužnicky. Shazuje si polštáře na zem a válí se po nich. Teď před Vánocemi jsme měli v jejím pokojíku odložený dárek pro synovce - cestovní matraci. To byla atrakce, ležela, seděla, tahala, nechala se na ní vozit. Těším se, až jí k narozeninám pořídíme "můj" vysněný sedací vak.
Od mala ji učíme, že některé věci pálí. Klárka tomu od mala říká, že něco "pááá". Takže třeba dvacekrát za den jde k troubě, chytne ji a šeptá "páááá". Takže princip pálení nepochopen :) Sranda je, když někdy dělá "páááá" při dotknutí se ledničky, balkonových dveří, nebo kytky :)
Bohužel už párkrát prodělala rýmu. Nevyhnuli jsme se odsavačce. Nenávidí to ona, nenávidíme to my. Je to skutečně krocení divé zvěře, je to práce pro dva siláky. Snažíme se vysvětlit, že je to potřeba, ukazujeme ji, co jsme odsáli, říkáme, že vysavač je kamarád, který pomáhá. Takže při každém vysávání řve jak tur, ale potom furt chodí do komory, výská na vysavač a dělá mu "malá, malá". Hrdinka po tátovi :)
Už začíná chápat, co je odpadkový koš. Ví, kde ho najít, na pokyn do něj odnáší třeba plenky. Občas překvapí. To když spěcháme ven a já už půl hodiny hledám dudlík. Kouká na mě, zaujatá mou snahou. Ptám se "Klári, kde máš dudu?". Ona teatrálně lehá na zem, kouká pod postel, sedačku. Když se pak nesměle koukne ke koši, dám si pět a pět dohromady. Jasně. Takže skóre vyhazovů k dnešnímu dni: dvakrát dudu v koši, jednou pitíčko v koši, třikrát pitíčko v tašce na tříděný odpad, dvakrát dudu v záchodové míse, dvakrát botičky v tašce s tříděným odpadem a dvě dřevěné kostky s Krtečkem nadobro vyhozeny s papírovým odpadem. Odpočívej v pokoji, Krtečku, chybíš nám do sady!
Žádné komentáře:
Okomentovat