úterý 8. října 2019

Matěj / 12. měsíc s třeťátkem

Září je fičák. Vždycky. Je to náš měsíc. Začátek školky, jedny narozky, druhý narozky, výročí svatby (to je teď trochu na vedlejší koleji). Ze všech 12 měsíců s Matějem, ten poslední utekl nejrychleji. Vlastně ani nevím, jak. Jak jsem se na nelehkém začátku modlila, aby to švihem poskočilo dopředu, teď už mám zas děsy z toho, že to nezastavím. Že se náš život řítí dopředu závratnou rychlostí, že ani nestíhám vnímat všechny ty krásy a pokroky, co mé děti dennodenně dělají. Matěj měl v pondělí rok! V pondělí večer jsem si málem navodila porodní bolesti, jak moc intenzivně jsem myslela na svůj třetí porod. Jak moc to bylo jiné, jak moc to bylo hezké (i když to bolelo jako prase a v tu chvíli jsem to rozhodně jako žádnou velkou nádheru nevnímala). Vzpomínám si na následnou pohodičku v porodnici. A taky si vzpomínám na první uplakané měsíce doma. Jak moc to bylo náročné, jak moc mě to překvapilo, jak moc mě to zasáhlo. Já už jsem to přece jako trojnásobná máma měla všechno znát a umět. A třetí už by nemělo řvát. A když už, měla bych ho umět rychle utišit. První měsíce jsem si připadala totálně marná. Teď to zpětně beru zase jako krok dopředu. Zocelení. Posunutí hranic. Další level mateřství.


Mám tři děti a každé je tak jiné. Nejen vzhledově, ale i povahou. Věřím, že je to tak proto, aby se ti tři celý život dokonale doplňovali. A vášnivě hádali :) Že se naučí chovat k sobě s respektem, s respektem k lidské odlišnosti, že se naučí vycházet s různými lidmi, s různými charaktery. Že Kubu zocelí to, když na něj Klára bude protivná. Že Klára bude vědět, že není normální, když jí někdo ublíží. Že Matěj bude vědět, že jsou na světě lidi, na které se bude moct spolehnout.

 
Matěj v roce nechodí. Oba starší chodili. Začínali. Nevadí, vůbec. Tím, jak dlouho leze, je nádherně pevný. Když stojí a obchází nábytek, nepadá. Má silné tělo, zdá se, že i zdravý střed. Kubík to právě kvůli překotnému motorickému vývoji neměl s bříškem úplně ok. Jediná věc, proč mi trochu vadí, že se nerozchodil, je to počasí venku. Studený podzim nepřeje lezoucím dětem. Jak ho oblíct, co ruky, co na nohy? Má kožené capáčky Hali Belí, nově Attipas a nedočkavě vyhlížíme pošťáka s většími STONZ capáčky.


Má 9,2 kilo, 77 cm a 6 zubů. Fascinují ho psi a kočky. Na vrátnici ve školce je pes, každý den se loučíme s divokým řevem a slzami mateřské zrady. Umí se bránit, když mu Kubík něco sebere, plácnout umí s bravurní přesností a překvapivou silou. Miluje hudbu a při každé písničce tančí. Vesele, nadšeně, s maximálním nasazením. Jsem moc ráda. Klára se stydí, Kuba tančit přestal, jak pochopil, že se Klára stydí. Matěj je teď znovu přivádí na taneční dráhu. Každý večer mám v mobilu upomínku s vyzváněním v podobě hitu z osmdesátých. To je jejich chvíle.

 
Postupně se zlepšuje v jídle, už bere na milost i ovoce - má hodně rád hrozny a broskve, nejvíc ze všeho miluje rajčata. S každým lezoucím zubem se rapidně zvrtne noční spánek. Spí ale obecně tak blbě, že si myslím, že mu roste pořád něco. Doktor to nazval prsním fetišem. Prý je špatný spánek daní za kojení. Ok. Tak to ještě vydržím. Snad to dá i moje tělo. Nutno říct, že přes den dá i tři hodiny ♥

 
 
Začala jsem s ním chodit na cvičení. Zvyká si na blízkost vrstevníků. Je opatrný. Je šikovný v oblasti hrubé i jemné motoriky, začíná vkládat, nasouvat, brzy vám na blogu ukážu hezké hračky, co dostal k narozeninám a stojí za zmínku. Pěkně to shrnu, třeba to může být pro někoho inspirací. Mimo jiné má strašně rád hrací kolotoč nad postýlkou.

 
Hodně se usmívá. A šklebí se. Opičí se po Klárce a Kubíkovi, ti ho učí ne vždycky úplně vhodné věci. Někdy ho pokoušejí a navádí ho k blbostem. Miluje je. Běhá za nimi, cpe se za nimi do pokojíčku, když se zavřou, protože třeba skládají malé Lego, sedí za dveřmi a pláče. Rád si čte, venku trhá trávu a zkoumá kaštany a šišky. Kamínky ho stále velmi lákají. Není úplně fajn parťákem třeba do kavárny. Skoro vůbec nevydrží, takže kafé se mnou, moje milé, jedině v parku na stojáka nebo do termosky :) Po každém probuzení mě potřebuje a následuje aspoň deset minut intenzivního mazlení. Pěkně si ho vychovávám, ňufáka.

14 komentářů:

  1. Vše nejlepší Matějkovi, ať žije a vše si užije!!! A zdravím celou Vaši rodinku, září je opravdu vaše :) Těším se na ukázku narozeninových hraček. PS: v plavání pomalu zakládáme skupinku maminek, které spojuje prsní fetiš jejich miminek. Prvním bodem klubu je, že se nebavíme s těma, kterým spí děti celou noc :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasne, co si s takovyma taky vykladat, ze jo. Kdo neproklimba celou noc s prsem venku, jakoby nezil :) jsem rada, ze prsni fetis frci i u vas (ne ze bych vam to prala, ale jsem rada, ze Matej neni posledni exot na svete). Diky moc za prani, vyridim. A taky moc zdravim ❤

      Vymazat
  2. Dobrý den, Jano, mohla byste prosím trochu přiblížit, jak tedy s Matějem venku fungujete, když nechodí? Myslím tedy mimo kočárek. Mám roční lezoucí holčičku a vím, že by venku byla nadšená a že pohyb potřebuje, ale moc si nevím rady, jak ji v tomhle období ven obléct. A jak, prosím Vás, řešíte ty kamínky? Dá se to vůbec uhlídat? :) Děkuju a moc Vás zdravím. Pavlína

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Pavlíno, fungujeme na divoko. Snažím se s ním chodit dvakrát ven, z čehož jedna procházka je odbytá v kočárku při nejrůznějších pochůzkách, to vydrží. A odpoledne většinou chodíme ven s Klárkou a Kubíkem. To už jdeme na hřiště nebo do přírody a udržet ho v kočárku je nemyslitelné. Zatím ho moc nenavlíkám, ale nejlepší pro toto období je rozhodně softshell, mám softshellový overal - ten je nejlepší pro lezce, ale někdy jsou to jen softshelky a bunda. Už jsem vytáhla čepici a na nohy zatím buďto capáčky nebo Attipasy. Dobré je vrstvit, super je merino - body i legínky, které dávám jako první vrstvu, na to mikina a overal. Ideálně vybírám travnaté hřiště, ale nezakazuju ani písek (jen zavírám obě oči :)). Pokud z toho máte obavy, vemte do kočárku třeba piknikovou deku... Matěj to chladno zatím moc nedává, poznám, že mrčí, když je mu zima, většinou do rukou, jak leze po té studené zemi. Ale nebojte se toho, oni to zvládnou, jsou odolní na rozdíl od nás :D A kamínky uhlídáte, když z ní nespustíte oči ;) Jde to omezit i dudlíkem, který Matěj nemá. Prostě se na něj snažím dívat, když ho vidím, zasáhnu, myslím, že chápe, že dělá něco, co nemá, ale zatím je ten pud silnější. Ale zlepšuje se to. Blbé je, že ty malé oblázky mu asi fakt chutnaly, protože jednou olízl písek a myslím, že už to víckrát neudělá, jakou stropil scénu, jak se toho nemohl z pusy zbavit. Šťastné a veselé pobyty venku, co nejmíň rýmeček přeju ♥

      Vymazat
    2. Jano, moc děkuju za všechny tipy! Uvažuji nad softshellovým overalem od Dupeto, ale je to investice, tak váhám. Máte ho? Je podle Vás vhodný i na zimu místo klasické oteplovací kombinézy? Když se pod to oblékne něco dost teplého, třeba to merino... Já malou oblékám spíše méně, ale samozřejmě chci, aby ji bylo dobře. No a k těm kamínkům... I kvůli tomu pudu jsem ji na hřiště ještě nevzala, my v okolí snad ani jiné než s oblázky nemáme. Dudlík taky nemá. Ale zkusíme a uvidíme. :) Děkuju. P.

      Vymazat
    3. Kupte si bazarový z Lidlu. Za dvě stovky. Postačí. Než bude velká zima. Moje roční cácora je v něm navléknutá permanentně. Ale jinak Dupeto jsou parádní,chcete-li investovat...já podruhé už tolik ne :)

      Vymazat
    4. Pavlino, myslim, ze softshelovy overal je super na jaro a podzim, na zimu si nemyslim. Mne osobne neprijde nijak teply. Na zimu jsem koupila bazarovou kombinezu Reima, kterou vsichni tolik chvali. Snad z ni do zimy nevyroste :) priznavam, ze matej je dost nicitel, jak.se plazi po ledascem, sposutu veci prosoupe a zaspini tak, ze nejde vyprat. Tak proto.jsem zvolila overal z Lidlu. Az bude chodit, poridim softshelovy overalek od Dupeta, zrovna jsem ho okukovala v obchode a je uzasny. A prijde mi i teplejsi a bytelnejsi. Ted by mi ho bylo jeste lito :(

      Vymazat
    5. Terezo, jo, taky jsem ho ulovila v Lidlu, moje duvody vyse. Zrovna vcera matej znicil na umelem cervenem povrchu (atletickem ovalu) totalne jedny capacky a teplaky, takze bych dupetacky overal oplakala :(

      Vymazat
  3. Jinak moje druhá dcera požírá kamínky na hřišti do malička. Má holt tu druhou starší. Prvorození jsou v bavlnce a ti druzí musí holt přežít vše. Tak ji na hřiště klidně vezměte..:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, klara kaminky nejedla, kubik ochutnal a matej to zere ve velkem. Uz to dela tajne, otoci se ke me zady a po ocku sleduje, co ja na to :)))

      Vymazat
  4. S tématem lezců mě napadá, co si pořídit třeba na dané oblečení záplaty, třeba kožené. Nebo několik vrstev softshelu s měkčením.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Martino, zajímavé, rozhodně by to bylo řešení, ale mě se to popravdě nechce moc řešit. Dyť on to nějak dá :)

      Vymazat
  5. Janka a kedy si nakoniec malicky zvykol na kocik?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, já vlastně přesně nevím. Hodně pomohl sporťák a jaro. Vím, že v létě už byl v kočárku úplně spokojený.

      Vymazat