pondělí 21. října 2019

Knižní výzva / Síla přírody

Titul: Síla přírody (Force of Nature)
Autor: Jane Harper
Nakladatelství: Host
Rok prvního vydání originálu: 2017
Počet stran: 399
 
Anotace
 
Pět žen neochotně popadne krosny a vyrazí po rozbahněné cestě vpřed. Vrátí se však jen čtyři.
Pro kolegyně z kanceláře to měl být výlet, který je vymaní z klimatizované komfortní zóny a povzbudí v nich houževnatost a týmového ducha. Jedna z nich se ale z pochodu australskou buší nevrátí a každá ze zbylých žen popisuje proběhlé události trochu jinak. 
Agent federální policie Aaron Falk se snaží zjistit, co se s Alicí Russellovou stalo. Pohřešovaná totiž o svém zaměstnavateli i spolupracovnících ledacos ví. 
Její kolegyně Falkovi vyprávějí o dnech prožitých na cestě — o strachu, násilí a ztracené důvěře. Vyšetřování zavede agenta hluboko do odlehlého lesa. V horách na něj čeká odhalení tajemství, spletitá síť osobních i pracovních vztahů a také zrada. Došlo ale k vraždě? Jak dobře známe lidi, se kterými trávíme v práci tolik času?
 

Recenze
 
Pět kolegyň se jde týmově zocelovat do australské divočiny. Ženy tak rozdílné, ženy z různých pozic i světů, ženy s rozličnými osobními i profesními problémy. To prostě nemůže skončit dobře. A taky že ne. Vrátí se jen čtyři. Sice ve zpustošeném stavu, nicméně živé. Po Alici jakoby se slehla zem. Teď jde o to, jestli ji záchranáři najdou živou nebo mrtvou. Jestli ji teda vůbec najdou. Protože příroda umí nejen dávat, ale i krutě brát...
 
Málokdy čtu knižní série tak pěkně spořádaně po sobě. Tady jsem udělala výjimku, protože Sucho mě minulý měsíc natolik zaujalo svým vyprávěčským stylem, že jsem chtěla v této nerušené jízdě pokračovat i s dílem druhým. Trocha přiměřeného napětí, detektivní zápletka, atraktivní prostředí, neotřelý způsob odkrývání pravdy. Žádný krvák, ale rozhodně žádná nuda. Velmi sympatické čtení.

Knihy se sice řadí k detektivkám, Síla přírody se mi už trochu přibližovala k thrilleru. Velmi střízlivě podaný příběh o osudu pěti ztracených žen a vyšetřování zmizení jedné z nich. Dvě vypravěčské linie, jedna současná z vyšetřování, druhá vzpomínková, kdy se v rolích vypravěčů střídají hlavní hrdinky. Struktura logická, střídání rovin příjemné.
 
Druhý díl série není tak dobře hodnocený jako Sucho, mě naopak zaujal víc. Obecně mám totiž ráda příběhy o přežití. Postavy byly tentokrát psychologicky dost výrazné, jde vidět, že tady autorka zapracovala.
 
Po přečtení obou knih Jane Harperové jsem přemýšlela, jaký ve mě zanechaly pocit. Protože jsem se v obou případech s posledními stránkami cítila víceméně stejně. Silná emoce v podobě smutku. Nelehké osudy hlavních postav, bezmoc, zoufalství. K tomu všemu postava Aarona Falka, který ve mě smutku vyvolává ze všech nejvíc. Další díl si s chutí přečtu a jsem zvědavá, kam se Aaron lidsky i profesně posune a do čeho se opět namočí.
-
Tento článek vznikl na základě dlouhodobé spolupráce s nakladatelstvím Host.

Žádné komentáře:

Okomentovat