sobota 22. dubna 2017

19. měsíc s Jakubem

Nevím, jestli je to výsada druhorozených dětí, ale oproti Klárce je Jakub dost samostatný. Nemyslím teď co se péče o sebe týče, ale spíš v zabavení se. Přijde mi, že Klára nevydrží ani chvíli sama, pořád za námi běhá, něčeho se dožaduje, něco loudí a předstírá, že se nudí. A to se jí věnujeme podle mě dost. Jakub většinou žádného animátora nepotřebuje. Co chvíli si najde něco, co upoutá jeho pozornost, něco, čemu se pověnuje. Kláře aktivity musíme vymýšlet, Jakub si je najde sám.


Mezi 18. a 19. měsícem Jakuba skolila první pořádná nemoc. Z větší rýmy se vyklubalo něco, co jsem už přenechala doktorovi. Mimochodem, doktorem jsem byla pochválená, že jsem dobře situaci vyhodnotila a poznala, co mu je. Já jsem se sice bila do hlavy, že jsem ho k pediatrovi nevzala dřív, ale já se to třeba jednou naučím :) Jakub dostal antibiotický sirup a my jsme deset dnů po dvanácti hodinách do něho ten sajrajt cpali. A vysávali nos. A sráželi teplotu. Naštěstí léky zabraly rychle a z uplakaného a unaveného mimina se po dvou dnech užívání zase vyloupl ten malej rošťák. Tahle jeho nemoc mi dala zabrat, Klára byla zrovna taky nachlazená, Chlupáč byl na služebce, moje mamka po operaci, takže jsem neměla svůj oblíbený azyl u našich. V té kruté nemoci mu vylezly i další dvě stoličky, takže chudák trpěl na všech frontách. A já s ním. Chtěl se pořád nosit, hodně plakal a v noci se budil po hodině. Naštěstí čas rychle utíká...


Od té doby, co má venku všechny čtverky, krásně spí (tímhle článkem to 100% zakřiknu a začnou mu lézt trojky). Většinou se vzbudí jen na jedno kojení a to je nádhera. Navíc si začal sám přelézat do postýlky, takže mám pocit, že můj spánek nabyl úplně nových rozměrů. U Klárky jsem nikdy nepozorovala, že by ji ty rostoucí zuby tak trápily. Mohlo to být částečně dudlíkem, který Jakub nikdy na milost nevzal. V noci spí asi 10 hodin a přes den si dá hodiny dvě. Uspávám ho stále kojením. Zatím se mi nechce končit, ještě nenastal ten správný čas, ani pro něj, ani pro mě.

Co je u nás očistec na zemi, je čištění zubů. S Klárou to taky býval boj, ale tohle trvá už nějak moc dlouho. Myslím, že mám děti chytré, tak proč ksakru Jakub za celý rok, co mu zuby čistím, nepochopil, že to může být i jinak. Bez řevu, bez scén, bez potu, bez emocí. Možná si mnohé z vás budou klepat na čelo, ale já mu zuby z 99% čistím na zemi, dítě částečně zalehnuté a znehybněné. Já mu prostě couvnout nehodlám, některé věci, ač nepříjemné, se dělat musí. Teď zkouším pár nových věcí a už mám jen asi dvě esa v rukávu - jinak už jsem vyzkoušela všechno. Snad to takhle nebudeme dělat i v pubertě...


Sám jí. Už toho zvládne docela dost sám. Samozřejmě musíme přivřít všechny oči a zkousnout všechen ten bordel kolem. Nedá se nic dělat, toto je věc, kterou mu nemůžu odepřít. Mimo to by asi ani nic nejedl.

Je posedlý miminky. Pozoruju to už dlouho v kurzech Montessori, kam s námi chodí i dvě malé holčičky, Jakub je vždycky láskyplně pozoroval. Poslední měsíc to povznesl na vyšší úroveň. Na přednášce o Aktivním rodičovství jsme byli chvíli v místnosti zařízené jako herna, on si tam okamžitě ze všech možných hraček vyhlídl asi půlroční holčičku, dřepl si k ní a začal ji hladit po hlavě. Byl rychlejší než já, automaticky jsem vyskočila, abych na něj dohlídla, ale nemusela jsem. Choval se něžně, jistě, opatrně. Až o pár minut později jsem zjistila, že je to ta holčička z Montessori. Já bych ji nepoznala - mohl to poznat on??


Je společenský. Začala nám sezóna všemožných akcí a já jsem měla trochu obavy, jak to Jakub bude snášet. Půl dne na přednáškách o aktivním rodičovství uteklo jako voda a Jakub byl naprosto pohodové dítě. Snědl oběd na dospělácké židli, jakmile začal být unavený, začal se válet po zemi, pak dal šlofíka v kočárku a na přednášce o alternativním vzdělávání si našel "druhou" rodinu. Běhal po aule až ho jedna milá paní nalákala na rozinky. Počkal si na moje svolení, sedl si k ní na bobek a strávil tam s ní a její rodinou aspoň půl hodiny. Rozdával úsměvy, nechal se hladit, vystavoval se na obdiv. Doufám, že mu tato nátura vydrží napořád.


V mluvení jsme nějak extra nepokročili. Myslím, že řekne tak deset slov. Když se mu chce. Dalších asi padesát slov říká tak, že mu rozumím jenom já. Jsou to různé zkomoleniny a zkratky. Ale většinu času si rozumíme.


Hodně času trávíme venku a otevřeli jsme i balkónovou sezónu. Na balkóně jsem udělala dětský koutek, když bylo ještě jaro, užívali jsme si odpoledního sluníčka. Na druhém balkóně máme ptačí budku a každý den pozorujeme kosy, jak se perou o zrníčka a dělají u toho pekelný bordel.


Jakoubka obecně fascinuje příroda. Trhá kytičky, sbírá šišky, kamínky. Už dvakrát držel v ruce hovno. Jednou psí a jednou daňčí. Loví mravence, berušky a brouky. Na ploštice štěká a já zaboha netuším proč. Líbí se mu zvířata, chodíme pravidelně krmit ovce a kačeny. Na Velikonoce jsme byli v oboře Holedná a tam si to obě děti užily. Rád si pohladí psa a kočku, když mu to dovolím.


Největší zábava posledních dní je odrážedlo. Dostal nové Puky Wutsch a je nadšený, Jezdí každý den, neprotestuje ohledně helmy, šlape a nekecá. Je rád, že jede, že není v kočárku a ujede toho hrozně moc. Jsem ráda, že jsem se nakonec nenechala odradit některými negativními recenzemi ohledně tohoto německého odrážedla, protože je prostě boží a i na fotce jde vidět, jak na něm fičí.


Umí perfektně všechny možné vkládačky a já už je postupně začínám vyřazovat. Velice dobře třídí barvy. Pořád ho baví auta, vláčky, letadla. Duplo. Knížky. Hodně času tráví u kuchyňky a vaří mi pořád a jenom dorty(slovo dort je jedno z těch deseti).

Je překvapivě drobek. Podle fotek jde vidět, že je drobnější než bývala Klárka v jeho věku, ale na preventivce mě jeho míry zaskočily - v 19 měsících váží 9890 g a měří 81 cm. Aspoň nebude těžký v nosítku na dovolené :)

Umí si sám umýt ruce. I utřít. Nesnáší umývání vlásků. Nehty si nechá stříhat jen od tatínka. Sám od sebe pusinkuje jen Klárku. Klárce říká "Táo". Miluje ji tak moc, že už by to víc snad ani nešlo. Vždycky bude její mladší brácha, ale myslím, že už teď se třepe na dobu, kdy si svoji ochranitelskou roli vymění.

6 komentářů:

  1. Vzdycky u kojeni u uspavani Marka si rada ctu dalsi Kubikuv mesic. Je noc sikovny ten vas kluk :-). Tohle odrazedlo bych chtela poridit i Mareckovi.
    Moc se mi libi, jak je kazde dite originalni. Vsechny nase deti jsou uzasne a kazde uplne jine. Krasne jarni dnY

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jeee, to rada slysim. Vzpominam si, kdyz byl kubik maly, tak jsem u nekonecnych kojeni precetla spoustu knih :) Puky moc doporucuju. Kuba ho miluje, nejradsi by s nim i spaval 😂

      Smazat
  2. Prosim Vas, nepotrebne hracky schovavate ci jsou nekde k zakoupeni? No a podobne miry jsou i u nas, jen maly je jeste starsi �� M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Něco chci už prodat, ale nějak nemám čas nahrát to ke mně na bazar :) Mám tady nějaké dřevěné vkládačky, multifunkční dřevěnou kostku s aktivitami Eichhorn, stohovatelné dřevěné kostky Bino s krtkem, ... Něco sháníte? Pokud by to odpovídalo vaší představě, napište mi mail na blogzrzky@gmail.com a poslala bych vám fotky. Dííky, Jana

      Smazat
  3. Doufám, že ta samostatnost je výsadou všech druhých dětí! Jinak mě jebne. Matilda se sama naprosto nezabaví a když se jí chvíli nevěnuji (a nečučí zrovna na tablet), tak na mně visí a kňučí, což je zvuk, který mě dohání k totálnímu šílenství. :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Luci, budu ti držet pěsti! Kubík je v tomto naprosto úžasný! Že by chlapi?? J.

      Smazat