středa 18. dubna 2018

Knižní výzva / Tři přání

Titul: Tři přání (Three Wishes)
Autor: Liane Moriarty
Nakladatelství: Ikar
Rok prvního vydání originálu: 2016
Počet stran: 368
Seženete v internetovém knihkupectví Martinus.cz
 
Anotace
 
Říká se „do třetice všeho dobrého a zlého“ a pro Kettleovy sestry to platí trojnásob – jsou totiž trojčata. Rozumná Lyn se pokouší ustát roli vzorné matky, starostlivé manželky a úspěšné podnikatelky, aniž by přitom přišla o rozum. Její zdánlivě méně úspěšná sestra Cat, pracující v oddělení marketingu, se snaží nepřijít o vysněné dítě a o manžela, jakého jí každá závidí, a „chudák“ Gemma ani nemá co ztratit, střídá příležitostné práce, bydlení i muže. Ale je tomu opravdu tak, jak se na pohled zdá? Co když je ve skutečnosti všechno trochu, anebo možná dokonce úplně jinak?
 


Recenze
 
Liane Moriarty je jedna z mých nejoblíbenějších autorek. Její knížky mě tak moc baví. Líbí se mi, s jakou lehkostí a vtipem dokáže psát o vážných tématech. Místy to hraničí s černým humorem až satirou. Mám obecně ráda lidská dramata, ale někdy není špatné přečíst si o nich s trochou nadsázky.
 
Knížek od Moriarty mám za sebou víc, četla jsem už její lepší kousky, ale pořád je to velice zábavné čtení. Autorka pracuje snad výhradně s ženskými postavami, jejich složitou psychikou, jejich životními rolemi, jejich osudy. Často rozebírá generační a partnerské problémy. Hlavní hrdinky jsou vždycky velice výrazné a pro mě vždycky trochu děsivé.

Problematika vícerčat je bezpochyby zajímavá. Já trojčata beru už za jakousi anomálii a nevím, zda je vůbec možné, aby byla trojčata tak rozdílná, jako je to tady v knížce vyobrazené. Dvě z nich jsem v dobrém slova smyslu nemohla vystát, ta třetí, prezentovaná jako největší chudinka, mi naopak děsně imponovala. A byla jsem na všechny naštvaná, co se do ní furt navážejí. Boj o muže a boj o dítě, hledání pravdy o sobě sama, hledání smyslu života i odpuštění, to všechno jsou hlavní témata psychologického dramatu.
 
Vlastně tady nemám ani co vytknout. Dobře se to četlo, jazyk je břitký, zápletka nesložitá. Střídání kapitol podle vypravěčů je pokaždé osvěžující. Aby vynikly rozdílné a silné charaktery, jako obvykle je děj vyšroubovaný do extrému, ale vůbec mi to u Moriarty nevadí. Asi tím, že je to vyloženě oddychové čtení, žádná seriózní literatura.

Žádné komentáře:

Okomentovat