úterý 8. srpna 2017

Spousta z vás mě zná. Někteří líp, jiní hůř, někteří jste mí kamarádi už dlouho, s jinýma jsem se v životě neviděla. Ale myslím, že nikdo z vás mě nezná úplně dobře. Protože já jsem tak trochu introvert. Mám lidi ráda, ale nejlíp je mi stejně s Chlupáčem. A s dětma teda. Ideální den? Někde v horách, kde nepotkáme živáčka. Hrozně ráda chodím sama do kavárny. Jsem kozoroh, ale já těmto věcem moc nerozumím. Když se mě někdo zeptá na znamení, dost se bojím, co dostanu za ortel. Je mi 34 let a posledních pár let mám problém to vůbec spočítat. Mám potíže s rozhodováním. Ve své podstatě jsem stydlivá. Jsem hrozný puntičkář a systematik. A jmenuju se Jana. Stejně jako moje máma.


Chlupáč mi někdy vytýká, že se spokojím s málem. Že nemám drive. Že nad vším moc přemýšlím. Že nejdu do rizika. Má pravdu, já jsem prostě takový šťastný jedinec. Ke spokojenému životu toho opravdu nepotřebuju moc.

Neřeším budoucnost. Lidi se mě ptají, kdy se vrátím do práce. Já to nevím. Je mi dobře teď a tady a nechci řešit, co bude možná za rok. Až nastane ta chvíle, poznám to.

Jsem občas hysterka, ale léčím se. Bývalo to mnohem horší, teď už vybuchnu málokdy. Ale sklony tam bezpochyby jsou...

Nemám doma ani O Bag ani Toms. Nakupuju nerada. Crocsy máme doma jen na balkoně a to ty za kilo z Lidlu.

Miluju Ikeu a nestydím se za to. Jestli se už konečně odhodlám řešit dětský pokojíček, pravděpodobně to bude ikeácká záležitost.

Nikdy jsem nepila Aperol Spritz. Pokud jsem náhodou někde na místě, kde si lidi dávají barevná alkoholová pitíčka s dvěma brčky a plovoucími zelenými listy, já si stejně objednávám pivo. Nejradši polotmavé.

Vůbec mě neláká jít někam pařit. Já si toho užila dosyta a když piju, tak zvracím. A šíleně mě bolí hlava.

Jsem schopná sledovat na Smíchově Přátele a Dva a půl chlapa pořád dokola. A směju se tomu znovu a znovu.


Nohy si holím jen je kolenům.

Nikdy jsem nenakoupila nic na AliExpressu.

Mám ráda horory, ale pak se před spaním dívám za závěs a pod postel.

Strašně moc se bojím pavouků.

Chtěla bych napsat dětskou knížku a proto si střádám svoje myšlenky do diáře.


Miluju čerstvě povlečenou postel a ranní kávu. Miluju šeřík a jsem alergická na pampelišky. Na dálku bych měla nosit brýle, ale používám je jen, když řídím. Už rok mám prasklý displej na mobilu a nevadí mi to. Asi jako jediná blogerka na světě nemám zrcadlovku. Už rok jsem neumývala okna a myslím, že to ještě chvíli vydrží. Mám ráda písničky z 80. let a nejradši nosím černou. Miluju nalakované nehty, chtěla bych se na stará kolena tetovat a rozhodně chci jednou vidět New York.

30 komentářů:

  1. Já ti snad poslu screenshot toho článku se zvyraznenim v čem jsem se poznala���� akorat ten aperol obcas piju.��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gábi, tipnu si, taky si holíš nohy jen ke kolenům?? :D :* A já su fakt spíš na to pivo :)))

      Vymazat
  2. Skvělej článek!
    Máme toho celkem dost společnýho :-)
    Nemám Obag, "Crocsy" mám z Lidlu a věčně je mám od bahna, Přátelé znám nazpaměť a stejně u posledního dílu vždycky brečím, miluju hudbu 80. a 90.let, jsem cholerik až na půdu a na ranní kafe se těším už večer.
    Budoucnost taky neřeším a podobnej článek už mám rozepsanej pěkně dlouho, asi ho jdu dokončit :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzko, já to tak nějak tušila už dřív, že bychom si rozuměly :)
      Já brečím už u toho, jak Monika žádá o ruku :))
      Tak šup šup ke stroji, ať si počtu i já...

      Vymazat
  3. Jani, tak pod tohle se můžu s klidem taky podepsat:D Teda až na to pivo, mně ani to moc nejede:D Snad se někdy potkáme i mimo virtuální svět!!! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru, to by bylo moc prima. Moc ráda bych tě poznala /i tvé muže/ :*

      Vymazat
  4. Je to jasne. Tvuj blog ctou hlavne tobe podobne zeny (dava to i smysl:)) Akorat mne pavouci a pampelisky nevadi a napsat detskou knizku me nelaka, ale jinak vse mam temer totozne! Jeste teda krome jmena, ale Jana je moje segra ;)
    Pekny vecer, Ivet

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iveto, je to tak, my ženy jsme tak čitelné. Pěkný večer i vám. j.

      Vymazat
  5. Osobně se vůbec neznáme, ale blog čtu hrozně ráda. Baví mě zajímavé tipy i čtení o dětech. No a teď, když čtu, jaká Jana je, se musím pousmát. Absence Obagu, Aliexpresu, Toms (to si budu muset dokonce vygooglit) a naopak láska k Ikey, k horam, k přátelům nebo i sen cesty doNew Yorku, to všechno sdílíme! I ty brýle na dálku, které nosím jen na řízení! I ty nohy si holim jen ke kolenům. Jen teda to kafe jsem se ještě nenaučila pít! Díky za článek, hezký den!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucie, já mám teda hrozně ráda i čaj, poslední dobou ujíždím na sypaných :) A děkuju za milá slova!

      Vymazat
  6. Vidím, že jsme se tu sešly skoro jako přes kopírák. Jsem kozoroh, puntičkář, introvert (ale mě blízcí lidé mi to nevěří). Nohy si holím jen po kolena, občas i na koleno zabrousím. Nejradši jsem v přírodě daleko od lidí. Mám ráda Ikeu. Co bude řeším moc, ale učím se to neřešit. Bojím se hororů, hlavně těch co jsem četla a bojím se chodit sama do sklepa. Nesnáším nakupování a když už něco koupím, tak je to málokdy to, co zrovna "letí". Ráno piju čaj a večer víno (však su z Moravy :)) Blog čtu teprve krátce, ale moc ráda sem chodím ;) Těším se do Černé hory, zkusíme místa z vaší cesty. Hezký den, těším se tu zase dovi :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně toho introverta taky málokdo věří, ale veškerá společenská konverzace mě stojí velké úsilí :))) A do sklepa v mém rodném domě by mě nikdo nedostal ani párem volů, žijí tam obrovská chlupatá osminohá monstra :O A na víno jsem zapomněla, ale to mi přišlo jasné, když su z Moravy :D Moc si užijte Černou Horu - závidím. Pak dejte vědět!

      Vymazat
  7. Musela jsem se smat, jsem také kozoroh a pod spoustu se můžu podepsat :-D Marcela

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Jani, dalsi ze serie clanku, kde obdivuju, jak dokazes byt otevrena a co vsechno na sebe umis prasknout 😀. Ve spouste veci se samozrejme taky poznam. Doplnila bych ti do clanku jeste to, ze jsi krasna zena, skvela maminka a podle vseho taky bajecna manzelka 😉. Jinak do New Yorku jsem se blaznive zamilovala a vim, ze se tam jednou musim vratit.
    Tesim se, ze si nekdy dame pivo/vino/kafe. Pa, Z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzanko dekuju ❤ ty jsi moje spriznena duše 😚 ozvu se, papa

      Vymazat
  9. Vsechny podobne, ale presto kazda original. Spoustu toho je spolecneho, neco ne a o tom to je ;) Diky za predstaveni!

    OdpovědětVymazat
  10. Hm. Jsem presne o deset let starsi. Nepiju pivo a nechci napsat zadnou knihu ale jinak byste klidne mohla byt moje sestra :) jo a taky jsem si uz tedy letos poridila tu zrcadlovku. :) Vas blog ctu presne rok. Od te doby co mam vnuka jsem se zajimala o blogy mladych maminek abych lepe porozumnela tomu jak to ted mate a rozumnela tak vice sve dceri. A u vas jsem tak nejak zustala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, jste mladá inspirativní babička :) Myslím, že jsem to psala už jednou, moc se mi líbí Váš přístup, to jak se snažíte dostat blíž k dceři, to jak přijímáte dnešní odlišnosti. To jak se snažíte přizpůsobit vy namísto toho, abyste nutila dceru přizpůsobit se vám. Klobouk dolů a děkuju, že mě čtete.

      Vymazat
    2. No je to vtipne. Mladsi deti mam teprve desetilete ale jak jsem pokracovala v najetych zvyklostech tak se nestacim divit jak se vse zmenilo. To je generacni rozdil v praxi. A je celkem jedno kolik komu je :) Jsem uz jina generace I kdyz mam dvojcata jen o osm let starsi nez vnuka :)

      Vymazat
    3. To je velká matematika k půlnoci :))) Ale přesně jak říkáte, každá generace přináší něco nového, některé věci zůstávají, ale mění se toho spousta. Vůbec styl života, technologie, které ač na jednu stranu zatracujeme, jsou nedílnou součástí našich životů, přístup k výchově a dětem. Tohle já vidím jako největší kámen úrazu - při střetu naší generace a generace našich rodičů (nyní cca 55-60 letých). Ale tak to je.

      Vymazat
  11. Taky kozoroh a v 95% se shoduju �� je to sranda ��

    OdpovědětVymazat
  12. Tak pul napul, nejake veci citim spolecne, nektere mam jinak, ale hlavne jsme se jiz podruhe minuly kolem sebe.
    Poprve to bylo v Luzankach a vcera v Ikeii :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, vy jste mě poznala, jo? Snad jste nebyla v Ikei svědkem jedné z mnoha scén s našimi dětmi :))) Potkali jsme se v dětském oddělení u papírů a fixek? Ale ty Lužánky teda nevím :( To je moc milá náhoda... Jana

      Vymazat
  13. Jj, poznala. Hodila jste podobny kukuc, co je na uvodni fotce tu.
    Sceny jsem nemela moznost sledovat, syn poletoval od jedne veci k druhe a skoro sepisoval seznamy, co vse chce. Jeste stesti, ze poletoval sam a sem tam i s braskou v kocarku :-)
    Presne tam

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, takže jsem se šklebila :)) Tak vidíte, i já jsem vás zaregistrovala :)

      Vymazat
  14. Jani ta posledni fotka TOP. V necem se shodneme. Pracuju v IKEA :-). NY to je sen. Hory je zaliba a letos jsme s Kajinkou vyrazily do Tater a bylo to nad moje ocekavani. Diky za otevreni a sdileni. Uzivej s detma letni dny. Silva

    OdpovědětVymazat