pátek 16. září 2016

Jakub má 1 rok

Co by to bylo za fotku z 1. narozenin bez pořádného šrámu, že jo. Takže na všech fotkách jednoročního Jakuba se bude vyjímat odřené čelo. Co už. Den před svými prvními narozeninami spadl na hřišti a má to tam jak vyšité :) I tak mi přijde můj chlapeček naprosto dokonalý...


Můj roční chlapeček. Když jsem byla těhotná, přáli jsme si spíš holčičku, Johanku. Ale hned od Jakubova vykouknutí na svět a prvního pláče vím, že to nemělo být jinak. Že jen takto je to správně. Mít syna je tak jiné, než mít dceru, tak moc jiné a tak moc prima. Porod Jakuba byl klidnější, rychlejší, ale taky děsně náročný. A přesně takový je i on. Je celkem klidný, ve vývoji poměrně rychlý a celkem náročný na pozornost.



Když není po jeho, plácne sebou o zem a dělá herečku (už se asi nedivíte tomu šrámu, že ne). Když ho kojím, jednou rukou mi neustále láskyplně hladí to volné prso a přísahám bohu, žádnou jinou část těla pohladit neumí :) Dobrou polovinu noci spí s námi v posteli a vůbec mu nevadí, když mu Chlupáč chrápe do ucha. Umí pištět jako holka a vrčet na obranu jako vzteklý pes. Je učenlivý, protože se chce rychle vyrovnat svojí sestře, kterou bezmezně miluje. Skoro všemu říká "ba" a významně kulí oči, jako že přece víme...


A mimochodem, na Johanku času dost

2 komentáře:

  1. Všechno nejlepší, Jakoubku! I my už oslavili. Je to skutečně jiné mít syna, než dceru. Já už bohužel "Johanku" nezvládnu, přesto si troufnu říct, že i když jsem měla možná podobné přání jako Vy, Jani, že jsem teď naprosto spokojená, že stav věcí je takový jaký je. Jsem ráda, že se tu dělíte i takové pocity. Užívejte další krásný rok plný objevů! Klárce také vše nej!
    Zdenka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zdeni, já moc děkuju za příspěvek. A jsem ráda, že podobne pocity máte i vy,moje čtenářky. Já se snažím byt hodně upřímná a otevřena, chci,aby můj blog byl autentický a ja se vlastně nikdy na nic neuměla hrát :) Mějte se HEZKY!

      Smazat