Dolomity / Den šestý

Uteklo to. Zítra se přesouváme na jih k Lago di Garda. Je mi z toho trochu smutno, i když se těším, co všechno zažijeme u jezera, které je taky obklopené horami. Dnes strašili s bouřkami, ale nám to vyšlo, nezmokli jsme ani jednou a užili jsme si i dobrou viditelnost. Převážnou část dne jsme strávili vysoko na skalním útesu Pordoi (horní stanice lanovky Sass Pordoi 2950 m), vyvyezla nás tam lanovka přímo z průsmyku Passo Pordoi (2239 m) za 17 EUR. Nepředstavitelné, že tento horský masiv Sella, jehož součástí je i Sasso Pordoi, byl kdysi dávno korálovým útesem. Nahoře na nás čekala obrovská terasa s výhledem do všech světových stran, severní svahy a náhorní plošina pokrytá tlustou vrstvou sněhu, překvapivě strmé stěny dostupné každému bez jakýchkoliv zábran, skalní okno s pohledem do údolí, hřeben vulkanckého původu, horolezci a taky borci, kteří nám předvedli base-jump. O létání se mi často zdává, ale jak jsem je dnes viděla, měla jsem v gatích naděláno za ně. Klára k tomu měla nepřekonatelné komentáře: "Maminko, oni se učí lítat?", "Mámo, vypadají jako netopýr", "Zbynííí, nechoď tak na kraj", "Mami, táta taky bude skákat?". Pokud by vás zajímala videa, mrkněte na jejich stránky. Pro mě to dnes byl velký zážitek.