neděle 24. dubna 2016

Klára a Jakub / Počtvrté

Často slyším, jak spolu malí sourozenci bojují, jak žárlí, jak to prostě nefunguje. U nás to zatím klape báječně. Jsem za to neskonale vděčná. Mají se rádi. Neuvěřitelně moc a jde to vidět. Je to príma dvojka.

Klára si svého malého brášku pěkně hlídá, chrání si ho, nedej bože, aby se k němu na hřišti někdo přiblížil, hned skáče z houpačky a brání ho vlastním tělem tak, jak jsem ji to naučila já, když jsem bránívala já ji před divokými dětmi :) Prostě udělá rukou hranici, za kterou si nepřeje nikoho pustit. Občas ještě dodá, že si opravdu nepřeje, aby se na něj dívali a šahali. Známí ji nevadí, hlídá ho ale před cizinci...

Doma si spolu často hrají. Prohlíží si spolu knížky, Klárka pro Jakuba staví Duplo stavby, ukazuje mu zvířátka, nově ho pobízí ke hrám ve stylu "chyť mě". Odběhne od něj, zavolá "Kubíčku, pojď za mnou!". A on leze. A směje se. A Klára se směje taky.


Upřímně toto jsou pro mě tak slastné okamžiky mateřství, že bych do toho klidně šla potřetí. Na druhou stranu křiku je u nás pořád víc než dost :)

2 komentáře:

  1. Je super, že se mají rádi. U nás to zatím vypadá taky slibně, zatím jsem nezaznamenala jediný náznak žárlení (a že na to měli už 2 měsíce ;).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jsou samozřejmě chvíle, kdy na sebe vzájemně vrčí, ale to je asi normálka. ty růžové okamžiky vedou... Tak ať to u vás klape tak hezky dál! Myslím, že tomu hodně napomáhají rodiče, jak se k výchově dvou malých dětí postaví a jestli dávají staršímu důvod k žárlivosti na mladšího :)

      Smazat