čtvrtek 1. února 2018

Máma bez energie

Víte, jak jsem se tady v době adventní chvástala, že se cítím strašně dobře, že jsem nakopnutá a nadmíru spokojená? Znáte to, jak je to s tím rouháním, že. Na přelomu roku mě skolila laryngitida a od té doby se vezu na vlně únavy. Necítím se fyzicky blbě, jen procházím obdobím bez špetky energie. Viníky jsem sice objevila, potrestat je nedokážu. Hlavní vinu přičítám zimě. Tahle zima mě nebaví. Obecně jsem spíš letní typ, ale i na zimních měsících dokážu najít to krásné. To mi ale letos chybí. Chybí mi bílo a zamrzlo. A slunečno. Tahle šedo-hnědo-nazelenalá rozbahněná příroda mi moc optimismu do žil nevlévá. Sice jsem si teď spravila trochu chuť na horách, ale bylo to velice krátké povyražení. A přiznávám, že jsem trochu otrávená i náladou ve společnosti, ale to je věc, do které se tady pouštět nebudu. Jsem tolerantní člověk, velmi respektující, ale i přes to všechno mě současná politická situace docela trápí.


Určitě znáte ty stavy, kdy se modlíte za každou minutu samostatného (a tichého) hraní dětí za zavřenými dveřmi pokojíku. Kdy před spaním žadoníte, aby si ráno děti pospaly. Kdy doufáte, aby jim zrovna nelezly zuby nebo neteklo z nosu, protože každá ufňukaná noc a každé vytahování vysavače a odsávačky vás zabíjí. Kdy vysíláte telepatické signály manželovi do práce, ať už dnes jede domů. Kdy se vám nechce ani na jógu, ani do sauny. Kdy všechno, co si přejete, je horká vana, chlupatá deka, konvička s čajem a dobrá kniha. A samozřejmě klid. Dny, kdy si připadáte jako ten největší sobec na světě, protože chcete být úplně sama. Dny, kdy si připadáte jako nejhorší matka na světě, protože se vám prostě vůbec nechce stavit koleje, plácat se v plastelíně ani číst dětem knížku. Dny, kdy vám vůbec nevadí, že se děti dívají na pohádku a velice ochotně se k nim s polozavřenýma očima přitulíte na sedačku. Tak tohle všechno nějak sumarizuje můj unavený leden.
 
Paradoxní je, že na tyto stavy nejvíc pomáhá to, do čeho se vám vůbec nechce. Takže stačí zatnout zuby a pustit se do toho. Pohyb. Očista domácnosti. Pobyt venku. Hraní a čtení s dětma. A večer se vykašlat na "práci" a svalit se s mužem u třetí série Farga. Nový přísun energie (i když je provázena tentokrát fyzickou únavou) mi daly čtyři dny na horách. I když Jeseníky zažívaly taky velkou oblevu, tři dny po sobě jsem lyžovala na prázdné sjezdovce, střídali jsme se s Chlupáčem u dětí a já tak měla prostor být sama se sebou uprostřed tiché přírody. To je asi to nejlepší, co pro sebe můžete v podobném rozpoložení udělat.

 
Co mi na dobití baterek kromě zeleného čaje, kafé a čokolády ještě pomáhá? Vždycky, když to na mě padne, vytahuju ze skříně BIO trnkový sirup od Weledy. Ten jsem poznala už v období kojení Jakoubka, kdy mě úbytek živin dostával na kolena. Jestli ho neznáte, moc doporučuju. Kromě toho, že je to mňamka (chutná jako domácí povidla), funguje jako zázračný elixír. Třikrát denně rozpouštím ve sklenici vody dvě lžičky sirupu a minimálně to na mě funguje jako placebo. A to mi stačí :)


Mimochodem, Weleda vyrábí i další sirupy - dobrou zkušenost mám i s rakytníkovým na imunitu a březovým na detox organizmu. Cokoliv pochází z rostlin a bylin je léty vyzkoušené a praxí prověřené, nic tím nezkazíte. Navíc s Weledou máte jistotu, že do sebe necpete zbytečnou chemii.
 
Jak jste na tom přes zimu vy? Čím se dobíjíte? Jaké volně dostupné drogy do sebe hrnete? ♥

17 komentářů:

  1. Jani, jak já vám rozumím. Jsem na tom dost podobně. Teď jedu s dětma na týden k rodičům, tak doufám, že si tam aspoň trochu odpočinu a naberu síly. Na hory se chystáme až za měsíc. Budeme si držet palce a vyhlížet jaro ;-) Hezký den, Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, tak snad odpočíváte s nohama nahoře :) Je vždycky fajn, na chvíli se o děti podělit s někým dalším! Jana

      Vymazat
  2. Ahoj Jani,sem na tom letos podobně, s tím rozdílem, že doma pořád řeším ty unudlané nosy a to mě dokonale vysává...líp než odsávačka na vysavači. Letos do sebe hrnu ve velkém zázvor a dělám si i sirup za studena z medu a citronu. A jak sem nikdy kafe příliš neprožívala, teď se bez něj nehnu, i když je to hlavně rituál...máma má kávu, tak ji nechte v klidu :-). Přeju Vám, sobě i ostatním maminám hodně síly a energie a doufám v brzké zlepšení nálady ve společnosti, ale to je asi jen velké přání...bohužel...jak sem politickou situaci nikdy příliš neprožívala, tak po posledních několika volbách mě to dost zdeptalo. No nic, užívejme si radosti s dětmi a vůbec takovou tu domácí pohodu a taky hodně mrazu a sněhu, ať máme na čem blbnout.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty usmrkané nosy máme taky, pořád někdo. Zatím nic velkého, ale i tak. Začali jsme s dětma chodit do sauny a já očekávám velké výsledky :D Já zázvor miluju, prozradíš mi recept na sirup zastudena? Já mám kafé taky jako velký rituál, nemyslím si, že mě nějak nakopává. Ale nechápu, jak jsme mohli tak dlouho žít bez kávovaru :)

      Vymazat
    2. Jani, sirup je jednoduchý. Do uzavíratelné sklenice dávám vrstvu krájeného oloupaného zázvoru a střídám s kolečky citronu. V bio kvalitě dávám i s kůrou Až je sklenice tak dva centimetry od shora plná, tak přidám hřebíček - od oka a celou skořici. Tohle zaliju tekutým medem a nechám tři dny v chladu, třeba na okně, ne v lednici. Pak scedím, vymačkám, co jde a uchovávám v ledničce. Jen neplnit sklenici po vrch, citrony i zázvor pustí šťávu. Většinou si před vyhozením zázvoru z toho ještě udělám čaj. Recept sem našla na webu Primy, kuchařka Karolína byla hostem Receptáře... Myslím.

      Vymazat
    3. A taky nechápu, jak sme mohli žít bez kávovaru. Máme ho doma přes rok a jsme stále nadšení.

      Vymazat
    4. Sylvi, děkuju, koupím hřebíček a skořici a vrhnu se na to. Vždycky si ho dávám v kavárně a miluju ho ♥

      Vymazat
  3. Ach Jani, jak ti ted rozumim. Snad uz bude brzy zase hezky a slunicko, to je pak cloveku nejak lehceji na dusi a i unava nebyva tak velika. Dekuji za tip na sirup od weledy,neznam, ale urcite vyzkousim ;) Ja ted zkousim epistop od pani Podhorne (kapky s lipou, trezalkou, belotrnem) a pisi, ze pomaha k psychicke pohode a dobiti fyzickych sil. Asi to zabira, protoze starsi ma uz pet tydnu zlomenou nohu a ja ho porad taham se sadrou, kterou ma az po trisla. Porad doma nebo jen na pidi prochazkach s dvojcecim kocarem je ubijejici. Jsem ted absolutne zavisla na cokolade :-) Kojeni jsem nastesti nejak s mladsim zvladla, ze kojim vecer a pak az v pet rano, uz me to kojeni co hodinu a pul nicilo. Taky mi pomaha cteni, pujcuji si knizky z knihovny online, coz je na kjm skvele. Pak prekapavana kava a zeleny caj. Uuuplne to slysim, kazde rano, kdyz Davidek zacne do me stouchat,maminko, vstavej, snidani, kasi :) A ja jsem jak mala a zkousim smlouvat: jeste chvili :-) Jeste jsem zavesla povinny odpocinek po obede, kdy vsichni tri vlezeme do velke postele a cteme logopedickou knizku mluv se mnou nebo nekterou z povidacich leporel: rok v lese nebo momentalne Jaro od Bernerove (jj, privolavame :-) Nejak ti dva nechteji spat, starsi od dvou let a mladsi od roka, jediny, kdo z nas tri to malem zalomi, jsem ja ;-) Jeste deti zabavim s casopisem Puntik, neco vyrobime a oni si uz vyhraji, coz je super.Tak at se citis brzy lip a nabita energii. Pekny den, Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježíš, tak vy teda bojujete :( Nedovedu si představit stav zlomeniny u dětí, musí to být na palici :D Já teď dost sladké omezuju, ale tu čokoládu chápu zcela. Moje děcka taky nespí, jakub je držák, nespí snad od dvou let, a já se vždycky po obědě třepu a lákám ho do postele. Když ho tam náhodou dostanu, vytuhnu ve vteřině a vzbudí mě po pár minutách, jak po mě skáče. Takže tak. P.S. Puntík je skvělý, chystám článek :)

      Vymazat
  4. Jani, mluvíš mi z duše. Mně vysává energii zima a taky děti, nevím, které víc. Jestli to nejstarší, hodné, milé a ukázněné, které má už 6.den horečku a od začátku roku 2.antibiotika, nebo to druhorozené, divoké, kterému jsme odebrali dudlík a kvůli tomu dva týdny nespalo po obědě, nebo to třetí, ještě nenarozené, které ale samo sebou tu energii potřebuje. Letošní zima mně strašně nebaví a nemůžu se dočkat jara. A ta politická situace mně štve taky. I proto, že jak jsou na sebe lidi zlí. A dopuju se čokoládou, zazvorovým čajem s medem a citronem a dostatkem mandarinek. Tak snad tu jaro bude co nevidět!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, no jo, s miminkem na cestě to máš ještě o něco náročnější :) Vydržte, za chvíli je jaro. Věřím. A k těm volbám, ta lidská zloba mě taky ubíjí.

      Vymazat
  5. Jak to tak čtu, tak to mají všechny maminky nějak podobné...u nás byl zase zápal průdušek a druhé rostly zuby, takže moje energie taky dost stagnuje a přesně jako ty si dávám ten trnkový sirup...vždy mám pocit, že mě nakopne, aspoň na chvíli :) Navíc skvěle chutná. Ještě se snažím dávat si pravidelně třtinovou melasu...
    Jinak já mám od začátku roka stále útlum, takovou potřebu organizovat domácnost, vyhazovat věci, třídit, darovat, prodávat a nějak přirozeně jsem omezila sociální sítě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, sem ráda, že je i někdo jiný, kdo od ledna "čistí" prostor kolem sebe. Potřebovala bych víkend bez dětí a doma by to nepoznali :-)

      Vymazat
    2. Já mám až takové nutkání a přesně - kdyby děti byly na víkend pryč, tak polovina domácnosti je vzhůru nohama a hlavně aspoň na chvíli čistá a protříděná :))

      Vymazat
    3. Holt, máme nějaké to období. Není to jen dětská výhrada :) Taky cítím velký útlum. jde to cítit i tady na blogu, ale já večer padám únavou, začala jsem zase usínat u filmů, a to je znamení, že jsem ko :) Včera jsem šla po nevím kolika letech spát před půlnocí a přišla jsem si jako jiný člověk. Domácnost čistím ve vlnách už dlouhodobě, opakovaně, mám ale pocit, že vyklidím jednu místnost a za půl roku můžu znovu :) Někdo to totiž doma sabotuje :D

      Vymazat
  6. S tou únavou to mám stejně. Díky za tip na syrupy :)

    OdpovědětVymazat