Knižní výzva / Syn

Titul: Syn (Sønnen)
Autor: Jo Nesbø
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok prvního vydání originálu: 2014
Počet stran: 499
  

Anotace

 

Sonny je ideální vězeň. V moderní, přísně střežené věznici Staten se těší značné oblibě, neboť slouží ostatním vězňům jako zpovědník – naslouchá jejich přiznáním a uděluje jim rozhřešení. Šušká se o něm, že na sebe bere vinu za zločiny jiných a odpykává si jejich tresty výměnou za pravidelnou dodávku drog. Roky ve věznici jednotvárně plynou do chvíle, než si Sonny nečekaně vyslechne jistou šokující zpověď a vydá se soudit živé i mrtvé.

Recenze

 

Tohle je takový spasitelský román. Hrdinský epos ala Robin Hood. I když tenhle Robin je poněkud větší sígr, nepobíhá si někde v lesích, ale řádí v ulicích Osla.

 

Moje třetí kniha od Nesba mimo sérii Harry Hole. Lovci hlav jsou naprostá a nutná klasika. A jako málo severských detektivek neutrpěla ani filmovým zpracováním, ba naopak. Krev na sněhu mě vyloženě zklamala. Syn mě naopak bavil moc. Popravdě jsem si vůbec na Harryho nevzpomněla. Možná to nakonec bylo i fajn, oprostit se na chvíli od HH, protože s ním se člověk může lehce ztratit v jeho soukromých dějových liniích. Pokud ho teda nečtete poctivě, pěkně jeden díl za druhým. Já čtu tyto knížky celkem nadivoko, na přeskáčku, tak jak se namanou, a pak se vždycky plácám, co se kdy v předchozím díle stalo a jaké to má důsledky v tomto příběhu.

 

Příběh Syna je vlastně dost ulítlý. To by prostě nedal. Bojovat s těmi největšími gangstery, proti policii i vězeňské službě, dostat se tam, kam jiní nemohou, a to všechno bez jediného zásadnějšího šrámu. I když hnán tou největší motivací a takovou touhou po pomstě, tohle prostě nebylo reálné. To je však moje jediná výtka, kterou díky strhujícímu ději ráda odpouštím.

 

Příběh je skvěle vystavený, postupně nabírá na intenzitě a celospolečenské důležitosti, parádní rytmus vás drží ve střehu celých 500 stran. Nepřišlo mi tam hluchého místa, žádná nuda, kapka nutné červené knihovny, která jen podtrhla sílu celého hrdinského tažení.

 

Vždycky je divné, když fandíte nějakému lumpovi, a ať dělá, co dělá, víte, že je to pro dobro věci. Kdyby tam té pomsty bylo o polovinu méně, sice bychom si zkrátili napínavou četbu o půlku, ale bylo by to celé lépe uvěřitelné.

 

Kniha je hezkým důkazem toho, že svět není černobílý a že hranice mezi dobrem a zlem může někdy být krutě tenká.

 

Za mě příběh Sonnyho alias Syna vřele doporučuju. Nesba čtu obecně moc ráda a těším se, až mé děti dorostou do Doktora Proktora.

 

"Povídají o něm, že to je moderní terorista. Že vyhlásil válku organizovanému zločinu a kapitalismu. Že mýtí to, co je ve společnosti prohnilé."