úterý 31. března 2015

Proč Zrzka zahálela

Pokud se sem někdo z vás chodí občas kouknout, co je tady nového, zjistili jste, že nic moc. Spíš nic, než moc. Dlužím vysvětlení, proč Blog Zrzky několik týdnů odpočíval.

V období leden/únor mi nebylo totiž moc do skoku. Asi v polovině ledna jsem zjistila, že jsem těhotná a taky mi bylo hned jasné, co přijde. Celodenní nevolnosti a šílená únava. Mí staří "kámoši" se dostavili v plné síle a doběhli mě snad ještě víc, než s Fazůlkou před dvěma lety. To jsem si taky (tenkrát ještě v práci) užívala žaludku na vodě a citlivého nosu plnými doušky, nicméně teď mi to přišlo ještě náročnější. Musela jsem se naplno starat o naši holčičku, být 100% mámou. A ta večerní únava, usínala jsem pomalu dřív než Klára. Nevím, jak vám, ale nenašla jsem nic, co by mi nevolnosti uklidnilo. Všechno spravil jen čas. Jak přišly, tak odešly. Kromě bouřlivého počátku těhotenství se na mě navíc podepsalo dlouhodobé kojení a moje vybudovaná imunita odešla do věčných lovišť. Začalo to střevní chřipkou, následovala chřipka normální doprovázená silným kašlem, který zapříčinil skřípnutý nerv v mezižeberních svalech (který dodnes kurýruju). Takže místo poledního a večerního sezení u počítače, sedím buďto přišpendlená na sedačce s termoforem na zádech, nebo se válím na karimatce a praktikuju nejrůznější cviky a rehabilitační protahování. Bolest je po měsíci z 50% pryč a už můžu aspoň spát :)

Ale konec negativního. Vstoupila jsem do druhého krásného trimestru, cítím se dobře, všichni se těšíme na miminko (opět budeme v porodnici překvapení), jsme zvědaví, jaké to bude. Bez pochyby náročné (děti od sebe budou přesně dva roky, což není moc), ale krásné, že jsme kompletní.

Na jednu stranu mi přijde, že prvních 18 měsíců s Klárkou uteklo jako voda, na druhou stranu si musím připomenout, co všechno mě čeká, a jak jsem se na příchod Fazůlky připravovala. To už si moc nevybavuju. Přípravy zatím moc neprobíhají, koupila jsem doslova pár věcí, ale vím, že nákupní horečka u mě přichází relativně na poslední chvíli (a taky už - jako zkušená matka - vím, že toho miminko opravdu moc nepotřebuje).


Takže v polovině září 2015 už budeme čtyři.

4 komentáře:

  1. Moc vam blahozelam a nech zdravicko uz len sluzi tebe aj celej rodine! Ja v tehotenstve ziadnymi nevolnostami vobec netrpela.Nastastie! A obdivujem trpezlivost,ze si na pohlavie pockate az do porodu,ale mozno ak budem este niekedy tehotna,tak to skusim :)

    OdpovědětSmazat
  2. Luci, děkuju a snad bude vše v naprostém pořádku. Až budete čekat druhé děťátko, určitě doporučuju nechat se překvapit, ta síla té emoce, když nám řekli, že je to holčička, se nedá ničím překonat :)

    OdpovědětSmazat
  3. Verim,ze to musi byt silny zazitok.Samotny porod je velmi emotivny a takato" ceresnicka na torte "tomu iste doda este vacsiu silu! A ako si to riesila s vybavickou pri prvej dcerke? Nakupovala si v neutralnych farbach,ci si to riesila az po porode?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Luci, před porodem jsem koupila pár kousků v neutrálních barvách, které podle mě stejně miminkům nejvíc sluší :) A pak (u dalších velikostí) jsem pořídila ty holčičí odstíny :)

      Smazat